Za tu dobu se na něm projeli nejlepší závodníci všech dob jako Giacomo Agostini či Valentino Rossi. Ačkoliv historie okruhu se táhne ještě o dvacet roků dál do minulosti, před sedmdesáti lety se tu poprvé utkali na svých dvoukolových mašinách nejlepší jezdci světa a dali tak vzniknout tradici Grand Prix. „Okruh nejdřív sloužil k automobilovým závodům. Kvůli politické situaci se ale do popředí dostaly motorky, které můžeme s nadsázkou označit za více dělnické, než auta,“ vysvětluje změnu historik Milan Olšanský, jenž se zajímá o dějiny brněnské dráhy.

Ve své době neměl okruh díky svému přírodnímu provedení obdoby a stal se lákadlem pro spoustu zahraničních závodníků, převážně z Východního Německa a Sovětského svazu. „Dráha měla obrovské výškové převýšení 151 metrů, téměř charakteristiké pro horské okruhy,“ popsal trať historik.

Po prvních mezinárodních závodech 10. září 1950 zájem o motorky raketově stoupal a tak byl o dva roky později Masarykův okruh zařazen do seriálu Družba národů. „Lidé věděli, že tam uvidí nejlepší jezdce světa, proto tam začali jezdit z celé Evropy,“ doplnil Olšanský. To už se na okruh vrátila také auta, která však motorky upozadily.

Od roku 1965 pak byl závod oficiálně zařazen do světového šampionátu. Ten sice měl čtyřletou pauzu, kdy byla Velká cena Brna vyhrazená pro mistrovství Evropy, od roku 1987 se však světový šampionát už na nově vybudovaný okruh vrátil a jezdí se tam dodnes.

Pro Brno se Grand Prix stala neodmyslitelnou součástí roku. Před i po ní se tu lidé mohli projet po silnicích, na kterých měřily své síly jezdci světové špičky. „Brno tím žilo. Hodně se na tom podepsala i média, která dělala speciální vydání s programy závodů. Když člověk vystoupil v Brně na nádraží, hned věděl, že se jede Velká cena,“ popsal atmosféru závodů historik.

Čeští piloti však v prvních ročnících ani zdaleka nepatřili k placeným profesionálům. Většina z nich chodila do normálního zaměstnání a motorkám se věnovala ve volném čase.

Tradice motocyklových závodů trvá v Brně dodnes a každoročně přitáhne stovky tisíc motoristických nadšenců. „Je to jeden z hlavních symbolů města. Důležité je, že se nadšení pro motorky dědí z generace na generaci a tradice pokračuje dál,“ uvedla ředitelka Automotodromu Brno Ivana Ulmanová. „Pokud by tradice skončila, brněnský genius loci by tím hodně utrpěl,“ dodala.

ONDŘEJ MAREČEK