Kliknutím zvětšíteNavíc se dostali do čela celkového pořadí, kde se nyní nacházejí společně s chorvatskou posádkou Valentinem a Martinem Sinkovičovými. „Triumf nás nakopl do další práce, ale musíme zůstat nohama na zemi. Jedno vítězství ještě nic neznamená, spíš jde o odpověď, že to děláme správně a posouváme se dál,“ usmívá se dvaadvacetiletý Helešic.
Sice jste startovali na olympiádě, ale jak vysoko řadíte úspěch ve světovém poháru?
Patří rozhodně mezi ty nejvyšší, nemám je však přesně seřazené. Letošní sezona začala velmi dobře, počínaje mistrovstvím republiky na trenažéru, kde jsem zvítězil. Jakub zase triumfoval na světovém šampionátu na trenažéru. Už od zimy se nám daří a nyní to vykvetlo.
V úvodu finálové jízdy jste se drželi za francouzskou posádkou, ale v polovině trati jste už vedli. Plánovali jste nepřepálit začátek?
Chtěli jsme se vyvarovat, aby se před nás dostali bratři Sinkovičové jako před třemi týdny v Bělehradu, kde jsme jejich náskok nestáhli. Na druhou stranu jsme potřebovali ušetřit nějaké síly, protože trať je dlouhá. S vítězstvím jsme moc nepočítali, ale díval jsem se na záběry a Chorvatům závod asi moc nesedl. Objevili se ale kvalitní Francouzi a stále jsme měli s kým závodit. V půlce trati máme od trenéra nakázáno přitlačit a ve druhé části zrychlit, což nakonec vyšlo.
Ve finiši vás Chorvati přece jen stahovali…
Myslím, že jsme měli dostatečný odstup, který jsme si hlídali. Nakonec se dotáhli na druhé místo, závěr závodu je složitý. Jste dva, musíte jet synchronně a ne vždy to jde. Člověku sice docházejí síly, ale nakonec jsme ještě nějaké vydolovali a nechali na trati všechno.
Kromě toho, že jste chorvatské posádce vrátili tři týdny starou porážku, těší úspěch o to víc, že jste zvítězili nad stříbrnými medailisty z mistrovství Evropy?
Určitě se každý den nepovede takový skalp a jsme za něj rádi. Zároveň se už soustředíme na další závod a chceme ukázat, že nešlo jen o náhodu a máme na to je předjet znovu. Příští část podniku navíc rozhodne o celkovém vítězi světového poháru, což budeme buď my, bratři Sinkovičové, ale klidně i někdo třetí. Nikdy totiž nevíte, co se může stát.
Přemožitele jste nenašli v rozjížďce, semifinále a nakonec ani ve finále. Cítíte, že jste se opravdu dobře připravili?
Světový pohár začal závodem na čas, který je pro veslaře hodně specifický. Vyhráli jsme jej a řekli si, že jsme na dobré cestě. Semifinále začínalo od nuly, jelikož jsme nevěděli, zda soupeři den před tím náhodou nešetřili síly. Člověk však musí mít strach a cítit nervozitu, aby ze sebe dostal, co nejvíc.
Na začátku sezony jste se s prohodili s Podrazilem, jemuž jste přenechal roli veslovoda, který sedí vzadu a ujal se pozice háčka vepředu. Proč jste se rozhodli pro změnu?
V březnu nás to napadlo na soustředění a na zkoušku se vyměnili. Loď seděla líp, navíc jsme měli podobnou tepovou frekvenci, což je velmi důležité. Dospěli jsme k tomu, že se Kuba stane velkým závodníkem a já budu loď řídit z háčku.
A klape vám to nyní líp?
Podle výsledků ano. Rozhodli jsme se správně, i když nám plno lidí nevěřilo, že se loď zrychlí a pojede líp. Nakonec jsme všechny přesvědčili, jde nám to a máme našlápnuto k dobrým výsledkům.
Jak se liší role háčka oproti pozici veslovoda?
Vzadu musí veslař namalovat tempo, řešit kormidlo, hlídat frekvenci a sledovat závod. Na háčku mi všechny tyto věci odpadly, takže pouze sleduju záda a kopíruju Jakubův pohyb, akorát na druhou stranu.
V září vás čeká mistrovství světa. S jakými ambicemi do něj jdete?
Šampionát je ještě daleko, zbývá spousta času a tréninků. Ale chceme zrychlit a minimálně se probojovat do finále A.
40
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
