Jak vlastně vypadá taková judistická oslava?
Je mi skoro dvaašedesát, takže v Kosticích pamatuju i veselejší. Do rána. Ale to mi bylo čtyřicet. (smích)
Před lety jste z Kostic neodcházel úplně v dobrém. Jaké máte vztahy teď?
Dobré. Žádná hořkost tam není. A z mé strany ani nebyla. Jsme partneři. Jezdíme si i vzájemně na turnaje. (úsměv)
Po deseti letech asi nelitujete, že jste začal právě ve Tvrdonicích, ne?
Určitě ne. S obcí spolupracujeme bez problémů, vychází nám vstříc.
Máte představu, kolik judistů vám prošlo pod rukama?
Moc. (smích) Těžko říct. Stovka? Ale to jen tak střílím od boku. Někteří přijdou na čtrnáct dní, a nebaví je to.
O kolik mladých bojovníků se staráte teď?
Je to asi patnáct dětí. Slabší kusy, když to tak řeknu, odešly, a zůstalo zdravé jádro.
Na jaký výsledek jste za těch deset let ve Tvrdonicích nejvíc nejvíc pyšný?
Jana Komínková pravidelně vozí tituly z republiky. Jako jediná na jižní Moravě. Jiří Hasil vybojoval zlato na mistrovství Evropy veteránů. I můj syn má úspěchy.
Předsednickou roli jste předal Vojtěchu Tučkovi…
A trenérství postupně synovi Markovi, který s tím už teď pomáhá. Pomalu to převezme. (úsměv)
