Až nečekaně spokojený se ze světového šampionátu silového trojboje vrátil břeclavský silák Radovan Kaděra. Mezi dalšími závodníky do 125 kg ho předběhli jen čtyři a on si tak mohl odnést výborné páté místo.
To bylo rozhodně nad jeho očekávání. „Jel jsem tam s cílem být kolem desátého místa. Tohle jsem vážně nečekal,“ hlásil radostně Kaděra.
Cesta za největším úspěchem v jeho kariéře ale byla velmi trnitá. Vše začalo už několik týdnů před samotným šampionátem, kdy si při tréninku natáhl zádový sval vzpřimovač. Až do šampionátu ho nechával odpočívat a regenrovat.
Při druhém pokusu při dřepu už na samotném mistrovství Kaděra slyšel, jak se mu sval natrhl. Nemohl prý ani odejít od činky. „V rozcvičovně si mě vzal do parády ruský chiropraktik. Za pět minut jsem mohl pokračovat,“ diví se ještě dnes reprezentant.
Přesto, že Kaděra vytrval a bojoval dál, šlo v jeho výkonech poznat, že se bojí o své zdraví.
V benčpresu ho potkala další smůla. A to si Kaděra věřil, že dokáže překonat svůj osobní rekord 265 kg. Špatně zavázaná bandáž mu to ale nedovolila a činka mu vyklouzla z ruky. „Ještě že podavači byli pohotoví, ta váha by mě asi zabila,“ děkoval na dálku svým zachráncům.
Při mrtvém tahu se Kaděra skutečně bál, protože zraněný sval je při tomto cviku extrémně namáhán. Proto volil lehčí váhy. Postupně 230, 255 a nakonec 270 kg. „Asi jsem se moc podcenil. Ale je možné, že kdybych si naložil víc, tak bych si ten sval utrhl úplně,“ bilancoval třicetiletý trojbojař.
Tyto výsledky, v celkovém součtu 750 kg stačilo na místo pod bednou, přestože před poslední disciplínou byl na medailových příčkách. Nakonec ho ale předběhli reprezentanti zemí bývalé SSSR. „První dva byli neporazitelní, měli přes 900 kg. Kdybych se nezranil, mohlo to být lepší, ale na to se nechci vymlouvat. Asi to zkusím ještě příští rok a mohl bych svůj výkon vylepšit,“ předsevzal si Kaděra.
více v Břeclavském deníku čtvrtek 8. listopadu
