Kaděra původně měl startovat v nižší kategorii, ale když mu váha ukázala 125,2 kg, nezbylo mu než soutěžit s těžšími soupeři. „Už to vážení bylo martyrium. Několik hodin čekání v malé místnosti s mnoha dalšími podobně stavěnými chlapíky,“ vylíčil Kaděra.
Nejprve musel zvednout základní váhu, za kterou si určil 215 kg. „Uvažoval jsem i o těžší, ale rozhodl jsem se takto. Tuto váhu zvednu kdykoli,“ vysvětlil Kaděra. Poté následovala váha 230 kg, kterou také s přehledem udolal.

V té době neměl čas sledovat, jak jsou na tom ostatní soupeři v jeho kategorii nad 125 kg. „Přišel za mnou prezident české federace a řekl mi, že bych riskoval, kdybych si naložil dalších deset, patnáct kilogramů. S váhou, kterou jsem zvedl, jsem měl třetí místo prakticky jisté. Na nějaké váhání jsem neměl moc času, tak jsem se rozhodl, že nebudu riskovat. Medaile z Evropy mi chyběla a má obrovskou cenu,“ přiblížil těžkou chvíli břeclavský silák. 237,5 kg zvedl a ještě cítil rezervu. Ale uznává, že by to byl risk.

K samotným závodům, jichž se zúčastnilo na čtyři sta závodníků ze sedmnácti zemí, má Kaděra jen slova chvály. „Vše bylo perfektně zorganizované, prostě Německo. A celé město žilo jen těmito závody, naprosto úžasná atmosféra. Navíc ve finále padla spousta rekordů, národních i evropských. To bylo pro fanoušky ještě atraktivnější,“ vzpomíná Kaděra.

Bronzový medailista přiznává, že na evropském šampionátu toho bylo k vidění opravdu hodně. „Nedá se to s republikou vůbec srovnat, tam byli lidé, kteří tím žijí,“ přiznal a dodal jednu i neuvěřitelnou historku.

„Byl tam závodník z Ruska, takový vysoký střízlík. Jako základ na dřep si naložil 380 kg, což je opravdu hodně. Poprvé se mu to nepodařilo, při druhém pokusu ho to málem shodilo. Pak si ho vzal „do parády“ jeho trenér, který vážil snad dvě stě kilogramů. V rozcvičovně ho takovým způsobem zmlátil, že jsem myslel, že ho zabije. Když šel zmlácený Rus na svůj třetí pokus, nechal si naložit dalších dvacet kilo a zvedl to jakoby nic. S Rusy se zkrátka závodit nedá,“ dodává s úsměvem.

Když se břeclavský reprezentant vracel z pětidenních závodů, nebylo mu moc do zpěvu. „Bylo to neskutečně namáhavé, daleká cesta, obrovský stres při závodech, cizí prostředí. Vzpamatovával jsem se z toho dva dny,“ uzavřel rozhovor o svém největším úspěchu druhý vicemistr Evropy Radovan Kaděra.