Klim: Byla to mozaika, kterou jsem skládal z menších výkonů

Kdy jste tedy s prací na této knize začal?

Už na gymnáziu. Vyprovokoval mě k tomu Miroslav Loučka (slavný břeclavský atletický trenér – pozn. redakce), který mi říkal, že za první republiky byli v Břeclavi nějací dobří atleti, tak ať se to pokusím zjistit.

Jaký byl potom váš postup?

Prvně jsem to zkoušel 
v čítárně knihovny. Ale archiv Němci v osmatřicátém skoro celý vypálili. Bylo tam pár čísel čtvrtletníku Nazdar, který vydávali břeclavští sokolové. Tam jsem nějaká jména objevil. Základ mi dal až historik Emil Kordiovský, který psal knihu o Břeclavi. Požádal mě, abych mu napsal sportovní část. Z archivu mi dodal časopisy a další publikace, ze kterých jsem vyšel.

Nebylo za totality obtížné najít cokoli z první republiky, zvlášť o sokolech?

Bylo to složité i v archivu. Potřeboval jsem povolení národního výboru. Tam jsem šel s třesoucíma nohama, ale povolení jsem si vymohl. Nakonec jsem byl zklamaný, protože tam vlastně nic nebylo.

Našel jste nějakou utajenou velkou osobnosti historie břeclavského sportu?

Hned na začátku tam byl Ludvík Kománek, což byl republikový rekordman 
v trojskoku. Byl i na olympijských hrách v Berlíně. Je vyfocený i se sprinterem Owensem. V knize je i fotka Kománka, což je jedna 
z nejstarších fotografií. 
V roce 1922 se tu uskutečnily první atletické závody, které pořádal Vaculík z DSK Břeclav.

K čemu byste pídění se po těchto faktech přirovnal?

Byla to pro mě taková mozaika, kterou jsem se snažil skládat z menších výkonů.

S jakou vizí jste na knize pracoval, co je jejím cílem?

Chtěl jsem dát dějiny těchto dvou tělovýchovných jednot dohromady. Navazovaly na sebe. V roce 1954 většina členů přešla ze Sokola do Lokomotivy. Návaznost je velká, proto jsem psal o obou.

Našel jste i nějakou postavu, 
o které jste nezjistil tolik, kolik jste chtěl?

Je tam taková tajemná osobnost. Nikdy nebyl předseda, ale přesto byl pořád uprostřed těch jednání. Dovedl dělat tu sportovní politiku. Jiný příběh se netýkal Břeclavi, ale Podivína, zakladatele tamního Sokola. Jan Rychman tam stavěl cukrovar a přitom založil první jednotu na okrese. Podařilo se mi o něm leccos vypátrat.

Takže detektivní práce.

To v každém případě. Chodil jsem po Podivíně 
a ptal jsem se starších lidí, jestli něco nepamatují (smích).

Znáte slabší místa i vrcholné okamžiky břeclavského sportu. Jak vidíte jeho současnost?

Pořád jde nahoru. I když je to ve sportech, které se dřív nedělaly. Není to vůbec špatné. Vždycky se někdo objeví, naposledy třeba atlet Juška nebo veslař Helešic.