Daleko nejlepší účastí od roku 2003 se mohli po skončení volejbalového turnaje v Kobylí pochlubit jeho pořadatelé. Na dvojitém memoriálu se sešla bez jediného třicítka družstev.

„Určitě to byl jeden z nejpovedenějších ročníků za poslední léta. Turnaj se nám vydařil, i když mě se jako pořadateli samozřejmě těžko hodnotí,“ vysvětloval František Řačák, ředitel Memoriálů Petra Zemánka a Antonína Kani.

Sám hlavní pořadatel si plody svého organizátorského úsilí vychutnal i na rozpálené antuce ve veteránském výběru domácího týmu.

Nejostřeji však zraky směřovaly do elitní skupiny I. třídy.

V ní si to rozdala osmička týmů o celkové prvenství, ale favorit byl jasný.

Dvacetinásobý vítěz prvoligového výběru Tatranu Poštorná ani tentokrát nezaváhal a od dopoledních bojů ve skupinách po podvečerní zápasy o umístění předváděl nejlepší volejbal.

A podle toho také vypadaly jeho výsledky.

Ve finálovém zápase Tatran vyzvali ligový junioři ze slovenské Myjavy, a byla to parádní podívaná.

Dramatickou koncovku prvního setu uhájili Poštorané, setbol „cizinců“ ve druhé sadě zhatil přešlap . A co víc, Tatran utkání obrátil a vyhrál 26:24.

„Pro nás to byl rozhodně užitečný turnaj. Přišel těsně před začátkem přípravného období. Pro nás je tradicí, že se účastníme, snažíme se pořadatelům pomoct. Ale na naše poměry je to rozhodně kvalitní turnaj,“ hodnotil působení Tatranu jeho vedoucí Jiří Fabikovič.

Podle rady rozhodčích a organizátorů se o jedenadvacátý korálek vítězné šňůry v týmu nejvíce zasloužil Tomáš Vilda a po zásluze si odnesl věcné ceny.

Dramata až do posledního ztraceného míče samozřejmě nebyly vidět jen v zápasech mezi nejlepšími týmy.

Ve výkonnostní skupině II si Poštorané připsali další triumf, když jejich C družstvo vítězně dokráčelo až do konce finálového zápasu s Pohořelicemi. V této skupině mezi sebou hrálo šest mužstev.

Další početnou skupinou byli tentokrát čtyřicátníci. Týmů složených z této generace se přes rozkopané kobylské silnice dostalo na kurty stejně jako těch nejlepších osmička.

Tam si v rozhodujícím zápase poradil Kojetín se Zábřehem. Třetí skončili bývalí dorostenci Tatranu sjednoceni v týmu Čamlíkovců.

Že volejbal hrát nezapomněli ukázali i nejstarší účastníci turnaje, kteří přišli na svět již více než před půl stoletím. Metuzalémem mezi všemi byl slovenský superveterán Jůlius Buchel ze VKV50 Žilina. Na rodném listě má válečný rok 1941 – tedy šedesát osm let.

Ani jej neminula cena, stejně jako nejtěžšího účastníka sobotní volejbalové zábavy v Kobylí. Ivan Pfauser, hráč družstva Vysočina Ždírec musel při blokování odlepit od země 134 a půl kilogramu.