Co jsme spolu mluvili naposledy, dost věcí se změnilo. Změnil jste sponzora i práci. Co vlastně děláte?

Ano, změnilo se docela hodně. Změnil jsem práci, podepsal lepší smlouvu se sponzorskou firmou Extrifit. Momentálně dělám osobního trenéra ve fitness centrech a vedu trenérské poradenství přes internet. Na jednu stránku mám víc volného času, na druhou ne. Spíše jsem mnohem víc časově vytížený než jsem byl, jelikož mám spoustu klientů, ale zase je to práce která mě nesmírně baví. Další výhoda je ta, že to už není manuálně náročná práce, takže i regenerace už je mnohem lepší, než byla před tím. To jsem dělal obráběče kovů, od šesti do dvou jsem pracoval se železem a cvičil jsem až po práci.

Profesionálem se to ale nazvat ještě nedá, že?

Profík ještě nejsem. K tomu vede ještě dlouhá cesta a odříkání a dřiny.

Kolik klientů máte a kam všude za nimi jezdíte?

Klienty mám víceméně z Břeclavi, věnuji se spíše důkladným průpravám začátečníků, ženám, chystám kruhové tréninky a různá kondiční cvičení. Převážně s nimi pracuji tady v břeclavském H-fitness.

Milan Obořil ve svém novém pracovním prostředí.

Rýsuje se i nějaký kulturista?

Kulturisté tady v Břeclavi se zatím pod mým vedením moc nerýsují, spíše se za mnou sjíždí z celé České republiky. Momentálně připravuju jednoho mého svěřence na mistrovství republiky v kulturistice. Ten za mnou jezdí až z dalekého Mostu. Minulý týden jsem se domluvil na spolupráci s dalším novým závodníkem, který po mě chce, abych jej přichystal na příští jaro. Závodníků stále přibývá.

Předpokládám, že když pracujete ve fitku, nezapomínáte s cvičením ani na sebe… Jak často trénujete?

Sebe samozřejmě neomezuji, kvůli tomu jsem rád za tu změnu práce. Jsem pánem svého času, tak si můžu den naplánovat tak, abych měl pořádně čas na svůj trénink, jídlo a všechno co ke kulturistice patří. Poslední dobou se mnou chce trénovat dost lidí, vyloženě chtějí zkusit můj trénink, tak se za mnou sjíždí i rakouští kluci a platí mi i za trénink se mnou. Takže je to krásný pocit dělat práci, která je mým koníčkem a živí mě.

Potřebujete ještě dohled trenéra Vladimíra Pajiče? Nebo už si vystačíte sám?

I zkušený profík vždy potřebuje radu trenéra. A i když mám nějaké zkušenosti, vždycky se najde nějaká mezera, na kterou neznám odpověď. Od toho tu je můj trenér, který za mnou stojí a posouvá mě dál. S Vláďou spolupracujeme i nadále.

V jaké fázi tréninku momentálně jste?

Momentálně jsem v objemové fázi tréninku, kde se snažím nabírat svalovou hmotu. Moje váha se pohybuje kolem 99 kilo a pomaličku, ale jistě, se to blíží mému stokilovému cíli, tak uvidíme, jak to dopadne.

Letos vás čekají první závody v mužské kategorii? S jakým cílem tam pojedete?

Letos se chystám na více závodů. Hlavní a cílový závod bude opět španělský Arnold Classic Europe, nejspíš v kategorii do 90 nebo 95 kilo. Uvidíme, kolik se mi podaří do konce září udržet váhy. Ještě předtím ale otestuju připravenost někde v tuzemsku. A s jakým cílem? Jednoduše ukázat se v mnohem lepší formě než vloni. Loňský rok mi moc nevyšel, bylo tam zranění, moc změn a málo času na přípravu. Ale to už je minulost. Jednoduše chci jít letos na závody v životní formě.

Když jste zmínil zdraví, to teď drží?

Zdraví je relativně v pořádku, měl jsem utrženou zadní část ramene, léčil jsem se ze zánětu šlach v předloktí, který sem si udělal přetrénováním před loňskými závody. Teď mě nic vážného netrápí.