Obecně se tvrdí, že návštěvnost sportovních utkání na Břeclavsku je špatná, zdaleka však není postrachem všech klubů. Ačkoliv se na břeclavském okrese hrají i nejvyšší tuzemské soutěže, týmy si o návštěvách v řádu stovek diváků mohou nechat zdát. Výjimku tvoří jen druholigová hokejová derby mezi Břeclaví a Hodonínem nebo fotbalové souboje Bořetic a Velkých Pavlovic, na které umí přijít i více než tisícovka diváků.

Paradoxně právě fotbal a hokej, nejoblíbenější české sporty, trápí v Břeclavi prázdné ochozy. A to přesto, že hokej se jinde na okrese nehraje a i fotbalisté MSK hrají široko daleko nejvyšší soutěž.

„Návštěvnost je letos slabá. Nevím, co více už by lidé chtěli, když hrajeme docela slušný hokej, doma většinou vyhráváme. Ačkoliv máme nejnižší vstupné ve druhé lize, na tribuny chodí maximálně tři stovky diváků,“ postěžoval si nedávno trenér břeclavských hokejistů Michal Konečný.

A má pravdu. Na zimním stadionu s kapacitou více než čtyři tisíce diváků, se i ty tři stovky ztratí. Lístek přitom stojí přijatelných 40 korun.

Ještě o něco hůře jsou na tom třetiligoví fotbalisté MSK Břeclav. Letos hrají na špici tabulky, střílejí branky, ale tristní návštěvnost posledních let to výrazně nezvedlo. Maximem letošního podzimu byly dvě stovky platících diváků.

„Je to momentálně asi největší problém, co řešíme a nechápeme, co děláme špatně. I kamarádi z jiných klubů jen kroutí hlavou, jak je to možné. Vstupné (30 Kč – pozn. red.) máme na úrovni I.A třídy, hrajeme slušný fotbal, ale lidi to nepřitáhlo. Myslím, že i kdybychom postoupili do druhé ligy, tak návštěvnost vzroste jen minimálně,“ zoufal si generální manažer břeclavského fotbalového klubu Vladimír Michal a pokračuje.

„Za minulého vedení se přitom zkoušely různé tomboly, měnily se hrací dny i časy, ale nebylo to nic platné. Výsledek byl pořád stejný,“ krčil rameny. Změnit hrací den zkoušeli letos i hokejisté. Bez efektu.

O nějakých frontách před pokladnami nemůžou hovořit ani v Hustopečích, kde hrávají své zápasy druholigoví házenkáři Legaty. V době extraligy do haly přišly i tři stovky lidí. Poslední roky o dvě soutěže níž už to tak slavné není.

„Vybíráme vstupné dvacet korun pro chlapy, ženy a děti neplatí. Je to takový symbolický příspěvek, ale zdražovat nebudeme. Do naší haly si najde cestu kolem padesáti až sedmdesáti platících lidí. Je to takový průměr ve druhé lize. Někteří naši soupeři mají nafukovací haly, takže tam jsou limitovaní kapacitou,“ nestěžuje si na několik desítek lidí ve sportovní hale vedoucí Legaty Oldřich Kocourek.

I břeclavské volejbalistky hrající první ligu se musí ohlížet na kapacitu své haly. Do ní se vejde maximálně dvě stě diváků. A na prvoligové zápasy se tribuna opravdu naplní, vstupné je totiž dobrovolné. „Na zápasy letos chodí plná hala. Je to dané i výsledkově. Máme své stálé fanoušky z řad rodičů a kamarádů, ale občas vidím, že na volejbal zajdou i lidé, které bych na sportovním zápase nečekala,“ podotkla hrající trenérka Lokomotivy Lenka Fabikovičová.

Vcelku spokojení i zástupci stolních tenistek MSK Břeclav. Ačkoliv stolní tenis se netěší zájmu široké veřejnosti, tento sport obecně není zvyklý na velké návštěvy.„Za těch pár let už máme vytvořený okruh stovky diváků, které stolní tenis baví, ti chodí na zápasy pravidelně. Podobné návštěvy přišly i na zápasy Ligy mistryň do Valtic. Vstupné žádné nevybíráme, nijak moc bychom si nevydělali,“ dodal jeden z trenérů stolních tenistů MSK Břeclav Jaroslav Hýbner.