Končíte úspěšné desetileté období v roli kouče stolních extraligových tenistek MSK Břeclav. Proč?
Jediným a hlavním důvodem je můj přechod k reprezentaci žen. Jako trenér, sportovní ředitel a manažer ženského celku České republiky budu hodně cestovat a také by došlo ke střetu zájmů, kdybych působil i při vedení klubových hráček.
Jakých největších úspěchů jste s hráčkami dosáhl?
V tomto období jsme byli třikrát mistry republiky a pětkrát jsme vyhráli Český pohár. Individuálně získaly Karin Adámková a Dana Čechová druhé místo na mistrovství republiky jednotlivců a Karin s Anetou Kučerovou se staly mistryněmi ve čtyřhře.
Jak byly řešeny obměny v hráčském kádru?
Vystřídalo se u nás hodně hráček ze zahraničí i z tuzemska. Zpočátku jsem hráčky ze zahraničí doporučoval sám, později jsme se sportovním manažerem MSK Vítem Ratajským tvořili vždy celek na další sezónu. Naší preferencí bylo vždy spolupracovat s hráčkami více let, což nebylo většinou možné. Musím vyzvednout Maďarku Vivien Ellöovou, která odehrála v Břeclavi devět sezón.
Kdo byl největším soupeřem žen MSK?
Jednoznačně družstvo Hodonína. V prvních sezónách jsme hodně soupeřili i s Frýdlantem. Extraliga se každým rokem zkvalitňuje, vracející se hráčky ze zahraničí přinášejí do soutěže kvalitu.
Vynikajících výsledků bylo dosaženo v Českém poháru. V čem byl rozdíl oproti nadstavbě extraligy?
Pohár byl naší oblíbenou soutěží. Měl svá specifika, hrál se na konci první poloviny sezóny, na jedno vítězné utkání, většinou na neutrální půdě. Věděli jsme, že i na silného protivníka z Hodonína máme v jednom utkání velkou šanci uspět. V play-off o mistra republiky bylo nutné uspět dvakrát, dříve dokonce třikrát a zopakovat výkon na hranici našich možností bylo obtížné. To bylo zejména v posledních čtyřech letech, kdy byl Hodonín mimořádně silný, ale i tak jsme ho dokázali v minulé sezóně jednou porazit.
Hráčky MSK jsou v poslední době pravidelně členkami základního kádru reprezentace. Nyní tedy bude vaše práce s nimi pokračovat?
Ano, má práce s českými hráčkami bude pokračovat na reprezentační úrovni, což jsem ostatně jako šéf celé české reprezentace částečně v poslední době vykonával. Kromě Dany Čechové, která po koronavirové pandemii ukončila reprezentační kariéru, budu mít v péči Karin Adámkovou a Anetu Širůčkovou-Kučerovou, obě jsou v přípravě na mistrovství Evropy ve Varšavě.
Konkrétně jste se hodně věnoval rozvoji techniky Karin Adámkové…
Ona byla již před přestupem do Břeclavi kvalitní hráčkou, ale preferovala hru bekhendem, kde používá sendvičový potah. Díky její píli se podařilo hodně zlepšit forhendový topspin a dnes již je komplexní hráčkou schopnou konkurence na světových turnajích. Posunula se i v taktickém myšlení, vybudovala si herní systém s analýzou hry v jejím průběhu.
Jak vidíte perspektivy reprezentace žen?
V reprezentaci došlo k velké obměně. Skončily Vacenovská, Štrbíková a Čechová, z dřívějšího základu zůstala jen Hana Matelová, k ní potřebujeme doplnit další hráčky. Již nyní počítám s Karin Adámkovou, další doplnění kádru je mým velkým úkolem. Chtěl bych s družstvem útočit na medaile na evropském šampionátu.
Jaké jsou podle vás nejdůležitější vlastnosti špičkové stolní tenistky?
Nerozhoduje jen talent, důležitá je pracovitost hráček. K tomu pohybová vybavenost a touha vítězit.
Vykonáváte ještě funkci předsedy komise vrcholového sportu a mimoto máte své civilní povolání. Jak se dá veškerá tato činnost stíhat?
Od května 2018 mám smlouvu s ČAST a zároveň jsem ukončil jedenáctiletý pracovní poměr u firmy Canis Safety a.s. Jsem tedy profesionálním pracovníkem ve sportu.
JAROSLAV HÝBNER
