Není obvyklé, aby hráčka nejvyšší domácí soutěže stolních tenistek neklopýtla ani jednou a držela si dlouhodobě punc neporazitelnosti. Jednička extraligového celku žen MSK Gumotex Břeclav, čtyřicetiletá Maďarka Viven Ellö, ale má v sezoně 2014–2015 za sebou již šňůru čtyřiceti vítězných dvouher.

Máte za sebou dlouhou reprezentační kariéru v dresu Maďarska. Kdy jste ji ukončila?

Když mi bylo třicet a začala jsem naplno pracovat.

Stále si ale udržujete vysokou výkonnost. Jak to děláte?

Ve svém věku již nepotřebuji trénovat tolik hodin, spíše se zaměřuji na kvalitu přípravy. V tréninku se stoprocentně soustředím. Mými partnery jsou převážně kluci první, maximálně druhé výkonnostní úrovně, někdy trénuji i s mladými holkami, které jsou v reprezentaci. A dvakrát týdně dělám speciální cvičení se zaměřením na stolní tenis.

V minulé sezóně jste byla oporou MSK, Hodonín vám ale obhajobu titulu znemožnil. Jaký byl rozdíl mezi oběma celky?

Oba celky byly stejně dobré, o výsledku rozhodla momentální forma. Hodonín byl koncentrovanější v rozhodujících momentech. Nám chybělo štěstí. Aneta Kučerová hrála velmi dobře, dokázala třikrát porazit trojku Hodonína Mikulcovou, nevyšlo jí to počtvrté v rozhodujícím utkání. Bohužel, svou šanci jsme nevyužili.

Vaše bilance po šestnácti kolech extraligy je úctyhodných 40:0. Která utkání byla nejtěžší?

Ta s Karin Adámkovou. Mezi námi byl v průběhu obou vzájemných zápasů minimální rozdíl, rozhodovalo se až v koncovkách.

Pravidelně pokládáte bodový základ výsledku družstva. Sama ale na výhry nedosáhnete.

Cítím, že jsme velmi dobrý tým nejen po sportovní stránce, a vím, že obě mé spoluhráčky odvádějí své maximum. Většinou mě spoluhráčky podpoří.

Skvělý poločas sezony završilo šesté vítězství MSK v Českém poháru. I v něm jste neprohrála ani jednou, ale ve dvou zápasech jste odvracela mečboly.

Cítila jsem, že nemám strach, že hraji dobře, že se mi vše daří. Jednoduše řečeno, měla jsem pocit, že vyhraji, když budu chtít a udržím do konce chladnokrevnost. A vyšlo to.

Jak vidíte šance celku MSK v závěru extraligy a v následném play-off?

Udržet vedení v soutěži bude těžké, protože Hodonín hrál proti nám v první polovině extraligy nekompletní. Snadné nebude ani uhájit druhou pozici. Ale jak jsem již řekla, jsme dobrý tým a věřím nám.

V Maďarsku se již hraje s plastovými míčky. Jak se vyrovnáváte s přechodem na míčky celuloidové, se kterými se aktuálně hraje česká extraliga?

V prvních utkáních to byl opravdu velký problém. Ale již jsem si zvykla a z nevýhody dělám výhodu, protože po tréninku v horších podmínkách je skvělý pocit hrát v podmínkách lepších (smích)

Vaši hru znalci hodnotí jako jistou a chladnokrevnou. Jak přistupujete k nervy drásajícím koncovkám setů či zápasů?

Vždy jsem byla sportovcem, který je více nervózní před samotným zápasem než v jeho koncovce. Nevím, proč to tak je. Nejspíš se umím lépe vyrovnat s tlakem, když jsem v pohybu a hraji, než když nejsem v akci.

Máte dvě dcery. Jak dělíte čas mezi sport a mateřskou péči?

Starší dcera má sedmnáct let a bydlí se svým otcem v Londýně, kde studuje. O mladší dceru, která je šestiletá, se starám sama. Musím mít vše dobře zorganizováno. Pracovní dny, tréninky i víkendy.

V MSK jste již čtvrtou sezonu. Je zřejmé, že jste tu spokojená…

Ano, cítím se tu velmi dobře. Za tu dobu jsem si našla v Břeclavi mnoho přátel, mám velmi dobrý vztah s managementem i s trenéry. I se všemi spoluhráčkami, a to přesto, že se často měnily.