Na velké vítězství zatím čeká, z mistrovství republiky už si však v juniorské kategorii přivezl stříbro. Na podzim ho čeká jeho první mistrovství světa juniorů, které se bude konat v Turecku.


Kdo tě přivedl ke kulturistice? V kolika letech jsi vůbec začal poprvé cvičit s činkami?
Ke kulturistice mě přivedl můj trenér Čestmír Foukal, který pracuje ve fitness centru na Lokomotivě v Břeclavi. Začal sem pravidelně cvičit až kolem osmnácti nebo devatenácti let, kdy jsem se tomu věnoval naplno a snažil se nějakým způsobem dobře vypadat. Ale nikdy jsem neměl v plánu, že bych mohl dělat vrcholovou kulturistiku.

Ke kulturistice se lidé dostávají přes jiné sporty. Jak to bylo u tebe?
Podobně. Hrál jsem totiž od malička fotbal za Tatran Poštorná a za Šardice. Potom jsem také zhruba dva roky chodil na tréninky thajského boxu.

Kdy jsi začal uvažovat, že se budeš kulturistice věnovat i závodně?
Uvažovat jsem o tom začal v momentě, kdy mi to nabídl můj trenér. Někdy v prosinci minulého roku za mnou přišel a dal mi nabídku, abych šel zkusit závodit za juniory kategorii do 70 kg. Jeho nabídku jsem zvážil a řekl jsem si, že to zkusím. Vždyť to byl od mala můj sen. Tak jsem to šel vyzkoušet a dal jsem do toho vše.

Jak dlouho musí člověk posilovat, než je schopný se účastnit prvních závodů?
No ono je dost těžké říct, jak dlouho člověku trvá příprava. Každý jsme jiný typ člověka. Někdo to má dané geneticky, a rostou mu dobře svaly. Takový člověk to má potom snadnější. Naopak lidé, co to v genech nemají, musí hodně dřít na to, aby měli úspěch. Takže nedokážu přesně posoudit, jak dlouho by to trvalo, než by se člověk připravil. Já osobně se připravuji cca sedm až osm měsíců před závody.

Jak často trénuješ? Co obnáší tvůj běžný trénink a nakolik se liší od tréninku před soutěžní akcí?
Při tréninku, kdy sem ve fázi nabírání svalů, trénuji pětkrát týdně a při tréninku rýsovacím v konečné fázi před přípravou na závody trénují až sedmkrát týdně. Můj běžný trénink obnáší vždy to, že jsem úplně fyzicky vyčerpán. Při tomhle sportu si nemůže člověk dovolit neudělat vše. Při tréninku ze sebe musím vydat maximum. Téměř až do vyčerpání. Pokud se připravuji na závody, je můj trénink intenzivnější a víc unavující. Také strava je dietnější, mám omezený počet cukrů.

To znamená, že jsi musel kvůli kulturistice asi hodně změnit svůj jídelníček.
Musel, a to velmi výrazně. Ze začátku pro mě byl nový jídelníček hotové peklo, ale pokud má člověk silnou vůli, dá se to vydržet a zvyknout si. Nejhorší na tom jídelníčku je, zvládat to po finanční stránce. Kulturista musí v přípravě sníst kilo až kilo a půl kuřecích prsních řízku za den a k tomu také další bílkoviny.

V červnu jsi se zúčastnil mistrovství Moravy a Slezska v kategorii juniorů do 70 kg, kde jsi skončil druhý. Jak moc ti chybělo k prvenství?
Ono je těžké posoudit, jak moc chybělo k prvenství. Soupeř byl velmi dobře připravený a bylo opravdu těžké pro rozhodčí vybrat vítěze. A ten stejný scénář se opakoval bohužel i na mistrovství republiky.

Z čeho všeho se skládá hodnocení při kulturistických soutěžích?
Hodnotí se zde celková symetrie těla, hloubka svalu, vyrýsovanost, oddělení svalů od sebe, objem svalu a kvalita. Také se to musí umět podat v podobě pózování, které mimochodem není tak lehké, jak to vypadá.

Co máš v plánu nyní? Připravuješ se nyní speciálně na nějakou další soutěžní akci?
Ano, momentálně jsem v přípravě na mistrovství světa juniorů, které se bude konat ve druhé polovině listopadu v Turecku.

Máš nějaký kulturistický vzor?
Můj kulturistický vzor je Lukáš Topinka, který i přes své mládí vyhrál, co se dalo a je úřadujícím mistrem světa v juniorské kulturistice.

A oblíbená otázka kulturistů na závěr? Jaký máš obvod bicepsu?
Momentálně, kdy jsem ve fázi nabírání objemu, mám obvod bicepsu 41cm. Na závodech jsem měl naposled 38,5cm. (jen pro srovnání, špičkoví kulturisté dosahují obvodu bicepsu kolem 55 cm – pozn. red.)