Ani poslední den v roce nemusí města a obce žít jen silvestrovskými oslavami. Mnohé obce si čekání na bujaré oslavy zpestří i sportovně zábavnou akcí. Nejinak tomu bylo i v Krumvíři, kde se v pátek dopoledne uskutečnil Silvestrovský běh. Ačkoliv bylo ještě čtvrt hodiny před startem, u kulturního domu v Krumvíři poněkud mrtvo a uvnitř postávalo jen několik dětí, běžci se nakonec sešli v docela hojném počtu.


„Silvestrovský běh pořádáme každý rok, letos to bude myslím už potřinácté, co ho zastupitelstvo obce společně se Sokolem pořádá. Dříve nemusel tento běh vyjít přímo na Silvestra, konal se prostě o víkendu mezi svátky. Někdy na Štěpána, někdy třeba osmadvacátého. Jde hlavně o to, aby měli lidi volno a mohli si přijít zazávodit v co největším počtu,“ vysvětlovala předsedkyně Sokola Dana Hečová, která běh pomáhala organizovat a byla pasována i do role startérky.


„Začínali jsme běh dělat zábavnou formou pro děti. Ty obíhaly jednotlivá stanoviště a plnily úkoly. Rok od roku je tu ale dětí méně, tak jsme zkrátili trať a už se čistě jen běhá. Už to prostě není to, co bývalo,“ naznačila Hečová vývoj tradiční běžecké akce ke konci roku.
Na start se postupně postavilo několik kategorií běžců. Jak organizátorka vypočítávala, muži, dorostenci a veteráni běželi nejdelší trasu, která měřila kolem tří kilometrů. Starší děti běžely jen v obci kolem koupaliště, a tato trasa měla okolo půl kilometru. Na nejmenší ratolesti čekal jen stometrový běh po ulici, při kterém ty nejmenší mohli doprovázet i rodiče.


„Bohužel se nám rok od roku hlásí méně účastníků, alespoň co se týká dospělých kategorií. Letos také počítáme, že to bude slabší. I vzhledem k počasí. Mezi dospělými se najde vždy jen do desítky běžců a dětské kategorie upravujeme také podle věku, aby měla každá věková skupina na startu alespoň čtyři soupeře,“ oznamovala Hečová s tím, že každý dětský účastník dostane za absolvování běhu dárek v podobě plyšáka nebo čokolády. Ať už vyhraje či nikoliv. „Také muži nezůstanou s prázdnýma rukama, každoročně dostávají poháry nebo šampusy, a často obdrží i vavřínové věnce na počest vítězství,“ dodala organizátorka.


Jedním z účastníků ve veteránské kategorii byl i domácí běžec František Foretník, který se nezapomněl před závodem pořádně rozcvičit. „Já si pamatuju, když tyhle běhy ještě za minulého režimu startoval třeba Zátopek. Za ty roky se z toho stala taková tradice. Běhám především pro zdraví, abych se udržoval v kondici a byl na čerstvém vzduchu. Nejsem žádný závodník, ale za jméno si vždycky napíšu Krumvíř,“ tvrdil s úsměvem Foretník.
„Kromě tohoto domácího podniku se účastním běžeckých klání v okolí, vozím s sebou i žáky na závody, abych si vychoval nástupce. Své časy samozřejmě sleduju, ale v tomto běhu hodně záleží na podmínkách. Letos to je o průdušky,“ dodal bývalý fotbalista.