V roce 1934 byl účastníkem prvního historického utkání v tomto sportu na stadioně Sokola Břeclav I (nyní Lokomotiva), hokej hrával ještě po druhé světové válce. Vyrůstal nedaleko sportovního areálu nad splavem na židovském hřbitově, kde byl jeho otec hrobníkem.

Věnoval se také tenisu a volejbalu. Jeho aktivní činnost v Sokole mu po roce 1948 přinesla trest ve smyšleném procesu a zákaz pobytu na území okresu. Působil v Bratislavě a pak v Mikulově jako tiskař.

V roce 1953 se vrátil mezi hokejisty Slovanu Břeclav a stal se předsedou oddílu. V šedesátých létech byl jedním z iniciátorů výstavby zimního stadionu v Břeclavi.

Hlavně při dokončování plochy věnoval pracem veškerý volný čas i spánek, protože bylo nutno pracovat v noci.
I přes svůj věk se velmi aktivně zajímá o sportovní život ve městě. Má velmi dobrou paměť, která přispěla k objasnění historie břeclavského sportu.