Sychravé počasí a teplota blížící se k nule je jasným důvodem pro to, zůstat v teple domova. Ne tak pro otižulce, kteří se účastní závodů Českého poháru v zimním plavání. Ti přijeli do Břeclavi nejen z naší republiky, ale i Polska, Rakouska, Slovenska, Ukrajiny nebo Rumunska. Z břehu si to po prezentaci namíří na písknutí přímo do vody. Bez otužování.

„Loni jsme měli necelou padesátku účastníků, letos máme skoro o sto procent větší nárůst. Evidujeme osmdesát šest nahlášených plavců a všichni dosáhli zdárně cíle. Hned čtyřicet jedna z nich si troufnulo na nejdelší kilometrovou trať. Je to skvělé, že si k nám našli cestu," kvituje zvyšující se zájem i bezproblémovost závodu předseda pořádajícího potápěčského klubu Nautilus Břeclav Milan Vojta. „Jen mě mrzí, že si k nám letos našli cestu jen dva Rakušané," přidává.

Nejprve od dřevěného mostu vedoucího k Pohansku odstartovali účastníci kilometrové trati, postupně se k nim z břehu přidávali plavci na 750 metrech, půl kilometru a čtvrt kilometru. Ačkoliv maximální doba pobytu ve studené vodě je 18 minut, nejrychlejší plavec to stihl za necelých deset minut a spokojeně vylezl z vody.

A dojmy? U všech účastníků podobné. „Skvělé, paráda, je to teplé, plavalo se mi moc dobře, nechal jsem se unášet," ozývá se od mikrofonu. „Děkuji, že jsem se u vás mohl svézt," přidává další z účastníků. A zvědavci, jichž se na břehu shromáždilo několik desítek, jen nevěřícně kroutí hlavou. Jsou zmrzlí i v zimních bundách a na skok do ledové Dyje rozhodně nemají ani pomyšlení.

Přesně opačné myšlení má postarší dvojice Jan Kosek a Zuzana Miškovská z Pardubic, kteří si v cíli na břehu rozložili stan, aby se mohli v suchu převléknout. „Závodně plaveme třetím rokem, v Břeclavi jsme už podruhé. Letos mi to připadalo tvrdší, není moc dobré jít do tepla, musíme to rozběhat. Oba jsme si totiž vybrali nejdelší kilometrovou trať. Je to náš koníček, který se pomalu stává životním stylem. Jak vás to chytne, tak už vás to nepustí. Někdo má motorky, my zase rádi plaveme," říká šedesátnice.

A její oddílový parťák pokračuje. „Dvakrát týdně trénujeme a lezeme do studené vody, o víkendu pak objíždíme závody. Je to skvělá prevence před nemocemi. Já, ač jsem středně těžký astmatik, tak jsem už šest let nebyl nemocný. A dřív jsem na chřipky a angíny trpěl," pochvaluje si. Ostatně stejně by asi mluvil kterýkoliv z osmdesáti plavců, jež právě vylezli z vody a zahřívají se horkým čajem.

Někteří z nich se v Břeclavi sejdou za dva týdny na Štěpána, kdy se poplave v Dyji nad splavem tradiční Vánoční kilometr. „Někteří přijedou, ale jiní budou muset startovat na Memoriálu Alfréda Nikodéma v Praze, aby získali body do českého poháru. Možná by i rádi startovali u nás, říkají nám to, ale s tím se nedá nic dělat," vysvětluje Vojta.

Jeho samotného ponoření do ledové vody také láká, ale musí odolat. „Já bych i rád, ale mám to od doktora zakázané. Mám problémy se zády, a kdyby mě to chytlo, chodím potom měsíc o holi shrbený jak dědeček," směje se.