Cítila jste ve školní tělocvičně ještě nějakou únavu po náročné sobotě?

Svaly mě určitě trochu bolely. Není to tak, že bolí tělo od pádů na žíněnky, na to už je zvyklé. Spíš únava jako po každé jiné sportovní akci.

A co psychika, rozhoduje už v takto mladém věku?

Rozhodně je velmi důležitá. Ostatní stránky juda jsou snad v pohodě, takže rozhoduje právě hlava. Nesmím soupeřky podceňovat, ale ani přeceňovat. Třeba minulý rok jsem ve finále přeboru prohrála s holkou, která byla na úplně jiné úrovni než já. Pokazila jsem si to psychikou.

Soupeřkám jste teď nedovolila ani bod. Máte ideální formu?

K dokonalosti vždycky něco schází. Ale formu mám teď dobrou, s věkem se zlepšuje.

Určitě je to i tréninky. Kolik jich nyní absolvujete?

Teď mám v pondělí a úterý judistické, ve středu jdu na spinning nebo si zaběhat, ve čtvrtek zase judo a v pátek posilování. Ale od příštího roku bych se měla přesunout do Brna, a to by mě čekaly judistické tréninky osmkrát týdně.

Břeclavské gymnázium se ve své historii může pyšnit celou řadou skvělých sportovců. Současným velkým talentem je patnáctiletá judistka Anna Třináctá. V sobotu ovládla republikový přebor v Jičíně, v pondělí se už hlásila ve školní lavici.

To asi budete muset dát vale břeclavskému gymnáziu.

To ano. Chci se dostat na sportovní gymnázium do Brna. Budu pak muset trénovat i ráno.

Vaši současní spolužáci vědí, s kým mají tu čest?

Vědí, že dělám judo a že jsem v tom dobrá. Občas se o tom zmíní, ale jinak se v tom moc neorientují.

Ale respekt kvůli tomu asi máte.

Asi ano. Ale nezneužívám toho. (smích)

Už pokukujete třeba i po olympiádě?

Následující tři roky strávím v dorostu. Chci se dostat na evropskou olympiádu mládeže a dorostenecké mistrovství světa. Uvidíme, jak se to všechno vyvine. Samozřejmě bych se na olympiádu jednou ráda dostala. Uvidíme, co se do té doby stane.