Ve druhém ročníku závodu tak cyklista stáje Elkov Kasper obhájil loňský trumf. „Bylo to určitě těžší vítězství než loni. Necítil jsem se tak dobře a průběh závodu byl pro nás taky těžký. Snažili jsme se jezdit co nejdřív vepředu, aby nám to neujelo, občas jsme to museli hodně hasit, skákat do skupin, což nás stálo hodně sil,“ líčil v cíli Ťoupalík.

To nejpodstatnější se událo v posledních šesti ze sto devadesáti kilometrů. V kohoutovickém kopci zaútočil Marcin Budzinski z týmu HRE Mazowsze Serce Polski, jehož se udrželi jen jeho týmový kolega Kaczmarek a Ťoupalík. Rychle sjeli z Kohoutovic do Pisárek a udrželi za sebou skupinu šesti závodníků.

Budzinski pracoval pro svého krajana, ve Žlutém kopci mu připravil útok a vystoupil si. Kaczmarekův nástup byl tvrdý, ale Ťoupalík se ho držel až do cílového výjezdu na Špilberk. Ve velmi strmé pasáži na jeho začátku však zabral Ťoupalík a jako první z cyklistů dobyl Špilberk. „Měl jsem v plánu nastoupit stejně jako loni v předposledním kopci, protože tam mi to sedí, ale to se nepodařilo, Polák byl hodně silný. V posledním brdku jsem začal sprintovat první a naštěstí se zlomil, už jsem to jen dohrnul do cíle,“ líčil obhájce prvenství.

Ve finiši se ani neohlédl, jen šlapal a věřil. „Slyšel jsem, že se chvíli držel za zadním kolem, ale věděl jsem, že tady je to úzké a na kostkách je každý metr znát. Snažil jsem se jet doraz až do cíle a vyšlo to,“ ulevilo se Ťoupalíkovi.

Na jeho drtivý finiš nestačila ani polská přesila. „Věděl jsem, že to určitě zkusí, měli tam tři silné závodníky, ještě jsem čekal, že tam budou i jezdci z Vosteru, kteří z toho pak vypadli a jeli kus za námi. Věřil jsem si na ně, i když jsem měl trochu strach, co vymyslí, ale nic se nestalo. Měli jasného lídra Kubu, s tím jsme si to rozdali na férovku před cílem,“ sdělil Ťoupalík. Za druhým Kaczmarekem finišoval s malou ztrátou na třetím místě Jan Kašpar z ATT Investments.

Výsledky závodu Brno – Mikulov – Brno (190 km): 1. A. Ťoupalík (ČR/Elkov – Kasper) 4:35:57 hod., 2. Kaczmarek (Pol./HRE Mazowsze Serce Polski) –14 s, 3. Kašpar (ČR/ATT Investments) –30, 4. Cieslik (Pol./Voster ATS Team) –31, 5. Schuran (ČR/ATT Investments) -34, 6. Stockwell (Brit./Cycling Team Friuli ASD) -36, 7. Murias (Pol./Voster ATS Team) -37, 8. Budzinski (Pol./HRE Mazowsze Serce Polski) -47, 9. Szostka (Pol./Santic – Wibatech) -58, 10. Debiasi (It./Cycling Team Friuli ASD) -1:10.

Závod zařazený do kalendáře Mezinárodní cyklistické federace kategorie 1.2 Europe Tour byl první ze čtyřdílné série Visegrad 4 Bicycle Races. A hned od startu jeli cyklisté svižně. Brzy vznikl velký únik dvaceti jezdců, v němž nechyběl ani Australan Adam Hansen z rakouského WSA KTM Graz p/b LEOMO, účastník 29 Grand Tours. V prvním velkém stoupání v Pavlově se dopředu dotáhli další závodníci a po průjezd Mikulovem cyklisté zpomalili.

Ovšem i na rovinách v protivětru se útočilo a do sólového úniku se vydal Ital Davide De Cassan z týmu Friuli ASD. Do závěrečných šedesáti kilometrů najel s náskokem dvou a půl minuty. Jenže v poslední třetině trati čekalo na cyklisty převýšení 1300 metrů. Italský cyklista jako první vyjel nejtěžší stoupání na Hlínu a pokračoval do ořechovského kopce, jenže to už tempo hlavní skupiny zvýšil tým Elkov Kasper v čele s neúnavným Jakubem Otrubou. Ve stoupání do Omic peloton Itala dojel.

Otruba dlouhé kilometry držel vysoké tempo skupiny pětatřiceti jezdců a nedovolil nikomu, aby v závěru nastoupil, na čele dřel až do kohoutovického kopce, kde už si to rozdali největší favorité. „Posledních třicet čtyřicet kilometrů jsem si za Kubou snažil fakt odpočinout, celé to odtáhl, zbyli jsme tam jen dva, ale Kuba jel výborný závod. Myslím, že bych to bez něj nezvládl a skupina by se takhle nezredukovala. Dokázal jet fakt vysoké tempo, což pro mě bylo ideální a nakonec všechno vyšlo. Jsem hrozně rád, že mi kluci takhle pomohli, i když jsme nebyli v takové převaze jako ostatní týmy, poprali jsme se s tím a jsme spokojení,“ usmál se Ťoupalík.

Náročný závod dokončilo osmatřicet závodníků ze 141. „Jedeme za plovoucí uzávěry, takže jsme se s Policií České republiky domluvili na kompromisu, abychom výrazně neomezovali dopravu. Od prvního auta, které zavírá veřejný provoz, po poslední, které ho naopak otevírá, máme maximálně deset patnáct minut. Takže to vychází, že odvoláváme závodníky, kteří mají ztrátu pět minut na hlavní pole. Je to závod a dojeli ti, kteří na to nejvíc měli,“ vysvětlil člen organizačního týmu Josef Vaishar, který náročnou trať vytvořil.