Zaběhnout si na rovné asfaltové trati osobní rekord nebo třeba vyhrát sázku. Nebo prostě zaběhnout si jen tak, z hecu. To byly hlavní pohnutky většiny účastníků. Až na malé výjimky na startovní lajně totiž chyběli profesionální atleti. „Jsem rád, že závod nemá co do počtu lidí klesající tendenci, že se to lidem líbí. Ale nechtěl jsem žádnou monsterakci. Polovina lidí se přihlásila dopředu, druhá půlka pak počkala na pěkné počasí, za které jsem rád, a nahlásila se na místě. Stejně tak tomu bylo vloni. Potěšilo mě, že se zúčastnili i kolemjdoucí, Slováci nebo lidé, kteří tu byli na dovolené," ukazuje na rodinku až z Českých Budějovic pořadatel Petr Sudín.

Všichni doběhli v pořádku do cíle, zdravotníků nebylo potřeba. Jako první se do cíle hnali závodníci na pět kilometrů. Mezi čtrnácti vytrvalci byl v cíli první Tomáš Peroutka v čase 21:32 minut.

Z žen pak triumfovala na nejkratší trati zkušená matadorka z AK Perná Kateřina Doubková (23:37). Z davu vyčnívala svým způsobem i Nikola Fikrová, která se rozhodla běžet se psem na vodítku kolem pasu. „Pracuju pro lanžhotskou organizaci Dočasky.cz a chtěla jsem během se psem bez domova ukázat, že se dá se čtyřnohým adoptovaným kamarádem užít spousty legrace, třeba i na sportovní akci. Je to skvělé," smála se žena, která zvládla trať za 33 minut.

Také třicítka závodníků na desetikilometrové trati zamířila do stínu Kančí obory. V polovině trati se občerstvili, otočili a uháněli zpět. Tuto distanci ovládl jasně teprve sedmnáctiletý atlet břeclavské Lokomotivy Andrej Fiala. Nejrychlejší z žen pak byla Zuzana Candigliota, které v cíli naměřili 53:26 minut.

Po 82 minutách se v cíli objevil i první půlmaratonec Jan Dufek, následovaným Radkem Bursou. Museli absolvovat trasu až na Janohrad a po hrázi Dyje zpět do Kančí obory. Nejrychlejší ženou na 21 kilometrů byla Iveta Brachtlová, která protnula cílový oblouk v čase 1:45,04 hodin. Za dvě hodiny a dvacet minut je v cíli i poslední závodník a mohlo se vyhlašovat.

„Rezervy pořád vidím jen v tom, že jsme mohli ještě lépe označit trasu. Někdo si u Janohradu trošku zaběhl. Ale to se vždy odvíjí od počtu organizátorů. Závody dělám jako soukromá osoba s pár kamarády. Snad to příště vychytáme," doufá organizátor.

Ten vsadil na rozdíl od většiny závodů na odměnu v podobě zdravého občerstvení. Místo guláše, klobás nebo piva byl k dostání pro závodníky i diváky řecký salát, nektarinky, meloun nebo čerstvé džusy z ovoce a s ledem.

Radost v cíli měli všichni. Břeclavského veterána Františka Kovaříka, který bral cenu pro nejstaršího účastníka, vítala v cíli jeho vnoučata. „Běželo se dobře, jen část trasy na hrázi nebyla posekaná tráva. Jinak nemám výhrady," oddechoval nadšený běžec, který si stopnul čas těsně pod dvě hodiny.

Jiný Břeclavan Zdeněk Rolník se sice „na bednu" nedostal, i přesto byl spokojený. „Jsem spíš cyklista. Byl to můj první závod, nechal jsem se zlákat. A hned jsem si vytvořil na pětikilometrové trati osobní rekord," okomentoval v cíli svou premiéru šestatřicetiletý nadšenec.

Také změna startovního zázemí z veslařského areálu Nad Splavem pod břeclavský zámek k hospůdce Cyklosféra, se ukázal být vydařeným počinem. „Je tu veškeré zázemí pro závodníky, záchody, sprchy, voda, jídlo, atrakce pro děti a spousta místa pro rozklusání. Navíc podpoříme začínající hospodu. Sice to byl přesun zařízený na poslední chvíli, ale vyplatil se. I příště tu určitě budeme chtít startovat," slíbil na závěr Sudín.