Ještě před pár lety mělo břeclavské regionální sdružení Českého svazu tělesné výchovy (dále jen ČSTV – pozn. red.) čtyři zaměstnance a fungovalo jako administrativní prostředník a pomocník mezi oddíly na okrese a sportovními svazy. Po krachu Sazky, která výrazně pomáhala financovat sport, však zůstala Magdaléna Sedláková v kanceláři sama. Jako ředitelka Regionálního sdružení ČSTV Břeclav přežívá jen díky rezervnímu fondu. Pokud se situace výrazně nezmění a peníze dojdou, bude si muset dát výpověď.

Jak vypadala situace Českého svazu tělesné výchovy na okrese Břeclav před krachem Sazky?

Regionální sdružení ČSTV vzniklo vlastně z potřeby tělovýchovných jednot. Dosud mělo za úkol zastřešovat tělovýchovné jednoty na břeclavském okrese. V tom našem je spolčeno v ČSTV skoro sto jednot, což činí asi čtrnáct tisíc sportovců. Našim úkolem je poskytovat servis dobrovolným pracovníkům tělovýchovných jednot na půdě ekonomické, právní i metodické. Dále sdružujeme okresní sportovní svazy, které řídí soutěže jednotlivých sportů na okresní úrovni. Těch je u nás jedenáct. Celá léta jsme jim poskytovali administrativu, prostory k jejich činnosti, mnohdy jsme hradili i náklady kancelářských a spojových služeb.

Co vše regionální sdružení zajišťovalo? Jaká byla jeho náplň práce?

Peněžní prostředky proudící z výtěžku Sazky na sportovní činnost a ze státu na údržbu a provoz sportovních zařízení byly regionálním sdružením rozdělované, a to na základě klíče, který si samotné jednoty odsouhlasily na každoroční valné hromadě. Tak bylo dělení naprosto transparentní, kontrolovatelné samotnými příjemci. Přes nás se za tu dobu získalo a zúčtovalo nespočet dotací na investiční akce do sportu v okrese. Podařilo se vybudovat a zrekonstruovat velké množství sportovišť. Především břeclavskou Lokomotivu, ale i také spoustu hřišť, šaten a sokoloven v obcích na okrese.

Na jaře 2011 se poprvé objevila zpráva, že Sazka zkrachovala. Za jak dlouho jste tehdy pocítili první problémy?

Bohužel, pocítili jsme je již pět let před tím. Od roku 2006 začala mít Sazka problémy plnit svoje závazky vůči věřitelům, takže na to dopláceli akcionáři. Důvodem byla již známá megalomanská stavba Sazka arény. Jistě se dá namítnout, že si to akcionáři a funkcionáři, zastupující TJ a svazy, zavinili sami, když schválili stavbu Sazka arény. Jenomže akcionářům bylo slíbené, že stavba neovlivní odvody peněz do sportu. Zaručil se generální ředitel Sazky s podporou tehdejšího vedení ČSTV. Takže akcionář neměl důvod nevěřit.

Peníze ale stejně chyběly. Jak jste tedy překonali období?

Po tři roky výpadek financování zachraňoval státní příspěvek z ministerstva financí. To však byla jen slabá náplast. Anabázi ztráty Sazky nebudu rozebírat, ani se k tomu necítím dostatečně erudovaná. Důležité je ale to, že v době ztráty Sazky vznikly tlaky tvořené některými zástupci národních sportovních svazů, kteří měli blízko k našim zákonodárcům, aby financování sportu ze státního rozpočtu plynulo přímo přes národní sportovní svazy. Ty však nemají vytvořené systémy na rozdělování financí až do těch nejnižších složek, mám na mysli tělovýchovné jednoty v obcích. Také nemají dostatek administrativních pracovníků. Důsledky takového rozhodnutí již mnohé jednoty v našich obcích pocítili, a to také platí o okresních sportovních svazech.

Jakou roli tedy nyní hrajete na poli sportovním? Zbyly vám vůbec nějaké pravomoci?

Odlivem peněz není co rozdělovat, ale ani není čím pokrývat náklady regionálního sdružení. Zatím fungujeme z rezervního fondu. Zůstala jsem v tom sama, stále ale poskytuji servisní činnost. Využíváním elektronické pošty, hodně šetřím náklady za spojové služby. Také k rychlejší komunikaci pomáhá software ČSTV, který má již většina jednot, což velmi urychluje a zjednodušuje komunikaci. ČSTV dosud funguje jako střešní organizace, která například poskytuje všem svým členům smlouvu o úrazovém pojištění a dále smlouvu s organizacemi na ochranu autorských práv, díky níž jsou členové jednot osvobození od povinnosti plateb za autorská práva při veřejných produkcích na sportovních akcích. Samozřejmě, že naše činnost je oproti minulým letům hodně utlumená.

Spolupracujete i s jinými regionálními sdruženími v okolí?

Někde už regionální sdružení ukončilo svou činnost úplně, někde ještě přežívá. Jako v Břeclavi. Vedení ČSTV ale vytvořilo projekt na obnovení struktury ČSTV. Pro nás v okresech by to znamenalo otevření se všem sportovním organizacím. Poskytovali bychom administrativní služby v oblasti získání dotací, vyúčtování, zpracování účetnictví, právní a ekonomické poradenství, a to za zvýhodněné ceny. Zatím není jasné, jak budou tato servisní centra financovaná. Je to běh na dlouhou trať.

Co vás ve vaší práci popohání a drží nad vodou?

Můžu říci to, že zde pracuji již devatenáct let a práce mě opravdu baví. Mnohé se podařilo a vím, že jsme také mnohým pomohli. Mám s funkcionáři jednot i svazů na celém okrese velmi dobré vztahy a i v těchto těžkých dnech jsme v kontaktu. Bohužel jsem zaměstnanec a tato práce mě živí. Pokud nebudou finance, budu muset odejít.

Je nějaká naděje, že se finanční situace v českém sportu zlepší?

Nechci být pesimista, je možné, že se podaří vyjednat financování nové struktury ČSTV. Pak já i mí kolegové v jiných regionech, kteří již odešli, nebo ti, co už pomalu balí, budou moci rozjet práci pro sportovce naplno. Věřte, že každý kdo ve sportu pracuje, ví, jak je důležitý pro zdravý vývoj dětí. Je doloženo výzkumem, že každá jedna koruna investovaná do sportu ušetří dříve nebo později čtyři koruny vynaložené do zdravotnictví.

Hodně diskutované téma je právě výtěžek z loterií, který by měl jít přes jednotlivá města na sport. Myslíte si, že balík peněz břeclavským oddílům viditelně pomůže?

Způsob financování sportu ze státního rozpočtu však dosud není zakotvený ve státním rozpočtu, a tak stále probíhají jednání mezi sportovními organizacemi, ministry a dalšími zástupci státu. Důležitou argumentací při jednání se státními složkami je samozřejmě hodnota majetku, který jednoty spravují, počet členů, o které se starají a také výše nákladů, které tělovýchovné jednoty potřebují ke své činnosti. Sběr těchto informací zajišťujeme právě my, zástupci regionálních sdružení. Takto nabírané informace pak putují do Prahy. Odhlasování novely zákona o loteriích, která mění od roku 2012 způsob dělení výtěžku z loterijních a sázkových her, považuji osobně za nešťastný. Nový způsob dělení peněz nezaručuje sportovnímu prostředí na výtěžku žádný podíl, přestože většina hazardních her na sportu parazituje. Významná část tohoto výtěžku je totiž přidělená do rozpočtu obcí. Ty však můžou obnos peněz použít tam, kde jim to připadne správné nebo nutné. Nemají povinnost tyto získané prostředky využít na podporu sportu.

Vaše práce je přece jen ještě vidět i navenek. Dlouhodobě pořádáte anketu o nejlepší sportovce roku na Břeclavsku.

Tuto anketu jsme po celá léta organizovali vlastními silami. Měli jsme několik vlastních velmi úspěšných ročníků pořádaných v hotelu Centro v Hustopečích v době, kdy regionální sdružení ČSTV vedla má předchůdkyně paní Schejbalová, dnes poslankyně parlamentu. Spolupráce s agenturou ČOK přišla až poslední dva roky, letos začátkem března bude třetí ročník ankety. Doba se mění, a tato dnešní nenapomáhá ke štědrosti sponzorů. Spolupráce s agenturou byla přijatelná alternativa, která přinesla změnu a nadále velmi dobrou úroveň akce.