„Závod mi sedl. Běželo se mi velmi dobře. Umím sice zaběhnout lepší čas, ale vzhledem k podmínkám to bylo slušné. Nakopla mě především naprosto fantastická atmosféra," zasní se při vzpomínce na indonéský maraton devětačtyřicetiletý muž, který byl zároveň nejstarším účastníkem celého závodu.
„Byli tam úplně úžasní lidé, kteří měli enormní zájem o závod. Běželi jsme různými vesnicemi a lidé tam vytvářeli špalír jak při Tour de France. Každý si chtěl zatleskat a zakřičet. Několikrát jsem měl slzy dojetí," popisuje atmosféru podniku Jonáš.
Na závodníky čekaly náročné podmínky, při nichž museli zdolat táhlé stoupání i vysokou vlhkost a teplotu. „Vybíhali jsme sice brzy ráno za tmy, ale zanedlouho začalo svítit slunce. Navíc jsme zhruba dvacet kilometrů běželi do kopce," přibližuje náročnost závodu Jonáš a srovnává: „Nejtěžší závod, které jsem kdy běžel, to ale nebyl. Náročnější byl maraton v Kambodži, který jsem běžel před dvěma lety, to bylo opravdové peklo," vzpomíná na jiný asijský maraton muž, který společně se svou ženou vede v Břeclavi fitness centrum.
Jonáš bere účast na maratonech jako příležitost, jak si zazávodit a zároveň poznávat nové kraje. „Se ženou máme dospělé děti, takže můžeme cestovat. Často spojím účast na maratonu s poznáváním nových míst," říká nadšený běžec, který má před sebou další výzvy. „Rád bych se dostal na maraton v Bostonu a v Tokiu, které patří mezi takzvané maratonské majory. Tyto podniky jsou pro běžce něco jako pro tenisty grandslamy. Maratonci mají šest takových akcí. Zatím se mi povedlo dostat jen na závod do Berlína," přibližuje Jonáš další vysněné mety.
Běžci musí splnit určitý časový limit, aby se na takovou akci dostali. „Například v New Yorku vyžadují čas, který se dost přibližuje tomu, kteří mají reprezentanti. O závody je navíc enormní zájem. Třeba v Tokiu je přes tři sta dvacet tisíc přihlášených," zmiňuje Jonáš, kterému při jeho cestách za maratony nejvíce učarovala Asie. „Člověk si tam uvědomí, jak jsme v Evropě rozmazlení a pořád se za něčím nesmyslně honíme," uzavírá běžec.
VÁCLAV PETRŮ
