Jaké máte v těchto týdnech možnosti sportovní přípravy?

Sportovní haly jsou zavřené, takže ke stolu se vůbec nedostanu. Snažím se tedy udržovat alespoň kondičku. Mám štěstí, že blízko mého bytu v Havířově mám atletický stadion, kam se může. Hodně taky cvičím jógu podle internetu. Snažím se myslet pozitivně, mám teď víc času na jiné věci. Třeba na vaření, které mě baví.

Kdy naposledy jste měla tak dlouhou pauzu od stolního tenisu?

Tak to si vůbec nepamatuji. V posledních letech to bylo vždy tak maximálně dva týdny po sezoně. Nedokážu odhadnout, co to se mnou udělá.

Pro vás je to určitě škoda, protože jste se v poslední době dostala do výborné formy…

To je pravda. Na nedávném mistrovství republiky jsem vybojovala svoji první medaili v seniorské dvouhře, když jsem postoupila do finále. Pak jsem ještě stihla turnaj World Tour v Kataru, kde jsem porazila Maďarku Pergelovou, která je okolo sedmdesátého místa ve světového žebříčku. To je určitě cenná výhra. Navíc jsem se měla chystat na olympijskou kvalifikaci.

Věříte, že se olympiáda v Tokiu uskuteční v původním termínu?

Když vidím, co se děje ve světě, tak si myslím, že spíš ne. Pokud jde o náš sport, tak už byla zrušena evropská kvalifikace v Moskvě. Stále zbývá světová kvalifikace v Kataru, která je naplánovaná na konec května a kde bych měla hrát. Ani s ní to nevidím moc nadějně, navíc je otázka, do jaké formy bych byla schopná se dostat.

Když se člověk podívá na vaše výsledky z mezinárodních soutěží, tak jste většinou skončila na raketě nějaké asijské soupeřky. Není frustrující, že ve vašem sportu Asiatky tolik dominují a navíc jich spousta pronikla i do evropských reprezentací?

Je to opravdu trochu deprimující, třeba i na mistrovství Evropy startuje spousta naturalizovaných Číňanek. Oni to mají ale úplně jinak nastavené. Jednak mají spoustu registrovaných hráčů a také úspěchu obětují skoro všechno. Loni v červnu jsem v Číně měsíc trénovala a nestačila se divit. Trénují osm hodin denně, žijí přímo vedle haly na internátu, ani nechodí do školy.

To je trochu rozdíl, když například v břeclavském týmu dojíždíte vy z Havířova, Dana Čechová z Plzně a Leonie Hartbrichová z Maďarska. Není to problém?

Asi to není ideální, dojíždění není nic moc. U mě se to možná brzy změní, protože se budu asi stěhovat na jižní Moravu. Na konec června máme totiž s přítelem naplánovanou svatbu. Obřad by měl být ve Valticích a hostina ve Velkých Bílovicích.