Jedna z prvních organizací na Břeclavsku je přímo v Břeclavi. Její založení bylo schváleno Moravským místodržitelstvím v Brně 19. listopadu 1894, na ustavující valné hromědě byl zvolen prvním starostou JUDr. Karel Čermák, který měl největší zásluhy na zvniku.
Od začátku má spolek těžký život, cvičí se v kůlnách, balkónech, zahradách, spolkových místnostech.
Již 25. srpna 1895 se koná první veřejné scvičení, zatím bez žen, které začaly až v roce 1907.
Zlepšení začíná v nové tělocvičně na Špitálce (Kupkova škola) od roku 1912.
Pokorokové sokolské myšlenky nemají pochopení u politiků, v roce 1915 je Sokol v Rakouské monarchii zrušen., k obnovení dochází po světové válce 12. ledna 1919.
Významnou roli v té době hrají funkcionáři MUDr. František Sovadina a JUDr Karel Pyskatý, kteří jsou jmenováni do předních okresních funkcí.
Sokol se prudce rozvíjí, v roce 1920 kupuje za milion Korun Korunu, v roce 1923 otevírá kino, v roce 1925 kupuje louku za soudem a začíná budovat stadion. V roce 1937 je otevřena první atletická dráha.
Válečná nadvláda Němců přináší zákaz Sokola v roce 1942. Válka přináší velké ztráty, na životech i materiální.
Koruna i stadion jsou zasaženy bombami, přesto je v roce 1945 obnoven, v roce 1953 však znovu zakázán.
Naději přinesl rok 1968, ty se však rychle rozplynuly.
Sokolům přináší svobodu až rok 1989, v současnosti má v Břeclavi 200 členů.
