„Rozdíly mezi závodění na vodě a na suchu nedělám, baví mě obojí," tvrdí Helešic.

Loňská sezona na vodě s medailí z mistrovství Evropy juniorů a účastí na mistrovství světa pro vás byla asi nejúspěšnější v kariéře. Dá se říct, že je letošní trenažérový triumf jejím pokračováním?

Ano, stále těžím z té úspěšné sezony, ale musel i dál tvrdě trénovat, samo to určitě nepřišlo. Postupně jsem prošel celou letošní trenažerovou sezonou, získával další zkušenosti, které jsem pak zúročil i na mistrovství republiky.

Letos jste prošel trenažérovým pohárem i mistrovstvím republiky bez porážky. Jaká byla ve vaší juniorské kategorii konkurence? Měl jste nějaké přímé konkurenty, jejichž časy jste musel odrážet?

Teď po skončení trenažérové sezony, už mohu říci, že nejbližší konkurent byl za mnou o šest sekund, což je na dvoukilometrové trati opravdu hodně. Ale před mistrovstvím republiky jsem měl ještě dva další konkurenty z Pardubic, kteří měli shodný čas a byli za mnou o čtyři sekundy. Ty jsem si musel pohlídat.

Jaká byla v hale při mistrovství republiky v Ústí nad Labem atmosféra?

Atmosféra při závodě byla naprosto skvělá, bouřlivá. Lidi povzbuzovali, trenéři před námi nás burcovali, takže i to mě posunulo o čtyři sekundy níž z mého osobního maxima a zajel jsem skvělý čas 6:11,5 minut.

Jak se dá vlastně na trenažéry trénovat? Jen hodinami jízdy na nich nebo i jinak?

Je jasné, že nejvíc toho přes zimu najezdím právě na trenažéru, ale chodíval jsem i plavat, běhat nebo na spinning. Tím jsem nabíral svalovou hmotu, ale zaměřovali jsme se i na vytrvalost.

Srovnáváš si své výsledky na suchu se staršími kolegy? Třeba s Alešem Suským, kterému se na trenažérech tradičně daří?

S Alešem se právě nemůžu moc srovnávat, protože naše váhové proporce jsou si velmi vzdálené. On je lehká váha. A hmotnost závodníka hraje na trenažéru velkou roli. Jinak, když byl Aleš ještě v juniorech, tak nedosahoval takových časů jako já.

Jak se bere republikový titul na trenažérech mezi samotnými veslaři? Není to pro ně tak trochu „podřadná" disciplína oproti závodům na lodích?

Popravdě, mezi veslaři trenažérový titul nezní moc významně (smích). To mu ovšem neubírá na náročnosti. Není to něco, čeho dosáhnete každý den.

Zbývá vám kromě tréninku a závoděním ještě čas na jiné sporty nebo na naplnění volného času?

Když už nějaký volný čas mám, snažím se ho rozdělit mezi studium, odpočinek a přítelkyni.

Jaké máte cíle v této sezoně na vodě?

Letos mě čeká opět dvojka bez kormidelníka, tentokrát už ale bez Kuby Starnovského, který už nemůže závodit jako junior. Budu jezdit s pardubickým kolegou Miroslavem Jechem, který se rovněž účastnil mistrovství světa juniorů, kde skončil na skvělém sedmém místě na dvojskifu. Chci si opět vyjet reprezentační dres a zkusit zabojovat o medaile na mistrovství Evropy i světa. A pokud možno se dostat i na olympijské hry mládeže 2014 v Číně.

Váš kouč už nastínil, že je toto pravděpodobně vaše poslední sezona v dresu břeclavského SVK. Kam zamíří vaše kroky po této sezoně?

Chtěl bych si zkusit univerzitní veslování ve Spojených státech amerických. A pokud by tahle možnost nevyšla, přichází v úvahu zájem z pražské Dukly, nejúspěšnějšího oddílu u nás.