„Na výběr jsem měl čtyři tratě. Od pětadvaceti do sto pěti kilometrů. Ta nejdelší trať byla novinkou pro letošní ročník a měla převýšení celkem 2950 metrů. Tak jsem si řekl, že to zkusím. V poslední době jsme totiž absolvoval nějaké dlouhé tratě a myslel jsem si, že bych si ji mohl vyzkoušet a třeba by to mohlo i dobře dopadnout," dívá se nazpět Mikýsek.

Jím vybraná trať vedla přes Malé Karpaty, kde o kopce nebyla nouze. „Jelo se prakticky pořád lesem, terén byl náročný, nedá se to vůbec srovnávat s tím, který je tady v okolí Břeclavi," kroutí hlavou mladý veslař.

Podle jeho slov mu start vyšel, dostal se hodně dopředu, jezdil sám a pohyboval se kolem osmého místa. „Jelo se mi až překvapivě dobře. Počítal jsem, že bych někde ke konci závodu ještě mohl pár lidí dojet. Pak mě ale zbrzdily křeče v nohou a musel jsem i několikrát slézat z kola. Pak jsem jel dlouho volně. Během té doby mě předjelo dost lidí a pak jsem navíc s dalším závodníkem dvakrát jel špatnou cestou, takže jsme se museli vracet," popsal své trable Mikýsek.

Závod ovšem nevzdal. A boj sám se sebou se vyplatil. „Myslel jsem si, že už ani nemá cenu bojovat o přední pozice. Hlavní mělo být závod dojet do cíle. Nicméně, když do cíle zbývalo asi deset kilometrů, tak jsem za to vzal a podařilo se mi ještě dva závodníky předjet. V cíli jsem byl docela překvapený, když jsme byl na bronzové příčce v kategorii 18–29 let," řekl šťastný cyklista, který v celkovém pořadí dosáhl na 13. místo z 90 závodníku, kteří si nejdelší trať zvolili a dojeli do cíle.

„Můj osobní cíl byl zajet trať pod šest hodin. Nakonec mi naměřili v cíli 5 hodin a 32 minut. Takže musím být spokojený," dodal.