Jak dlouho už se věnujete volejbalu? Začínala jste v Lokomotivě už od základní školy?

K volejbalu jsem se vlastně dostala náhodou. V Břeclavi jsem chodila na ZŠ Slováckou, do tamní do sportovní třídy. Mojí třídní učitelkou byla Ivona Lamrová-Pospíšilová, která trénovala na škole volejbalovou přípravku. Tam jsem se přihlásila a později si mě vybrala trenérka Vladana Šedá do svého týmu v Lokomotivě. Takže ano, už pár let se volejbalu věnuju.

Co si pamatuji, vaše jméno vyčnívalo už v mladších kategoriích. Kdy jste poprvé zachytila zájem klubů z vyšší soutěže?

Byla jsem ve výběru jihomoravského Krajského centra mládeže (KCM) ročníku 1996, s kterým jsme reprezentovaly na Olympiádě dětí a mládeže v Olomouci. Po téhle akci mě oslovil brněnský trenér Zdeněk Janoušek, současně i hlavní trenér našeho výběru KCM. Nabídl mi studium na Sportovním gymnáziu Ludvíka Daňka v Brně a hraní za extraligový klub VK Královo Pole Brno.

Takže je to pan Janoušek, kdo si všiml vašeho talentu.

Ano, vytáhl si mě, oslovil mé rodiče a dal nám nabídku, kterou jsme akceptovali.

Předpokládám, že v Břeclavi jste měl roli vůdkyně týmu, v Brně jste ale byla nováčkem. Jak se změnila vaše pozice? Bylo těžké se prosadit?

Když jsem přišla do Brna, tak jsem byla přeložená rovnou do týmu extraligových juniorek. Takže jsem šla z ligy kadetek a kraje žákyň, soutěží, co jsem hrála v Břeclavi, rovnou do extraligy juniorek. Byl to celkem skok. Tam bylo těžké se prosadit. Ale s postupem času jsem se rozkoukala a dostala jsem dost příležitostí.

Jaká je v Brně konkurence? Kolik hráček se cpe na vaše místo?

Brno patří mezi kluby, které jsou špičkou českého volejbalu. Vybírají si a stahují si k sobě hráčky z celé republiky. Tudíž konkurence je opravdu velká.

Jak často v Brně trénujete? Čím se tréninky hlavně liší?

Tréninky máme šestkrát až sedmkrát do týdne a o víkendech většinou hrajeme. Máme to umožněné ve škole, že můžeme trénovat dvoufázově. Tréninky se liší komplexně. V Brně máme celkovou přípravu od regenerace až po taktické přípravy na zápasy. Tréninky jsou více propracovanější. Máme možnost zpomaleného videa, kde přesně vidíme, co děláme špatně. Děláme kombinované tréninky s posilovnou a kompenzačním cvičením s naším kondičním trenérem. Brno má prostředky na to stále tréninkové možnosti vylepšovat.

Jaká je vaše pozice na palubovce a jakou máte silnou stránku?

Moje silná stránka je určitě v tom, že jsem vysoká. Myslím si, že mám dobrou obranu na síti. Ale tahle otázka by měla být spíše podaná mému trenérovi.

Neměla jste žádné zranění,které by ohrozilo vaši sportovní kariéru?

Na konci záři jsem byla na operaci, přetrhaly se mi vlákna svalů na přímém břišním svalu a museli mi vyoperovat slepé střevo. To mohlo vážně ohrozit moji kariéru. Nemohla jsem hrát několik měsíců. Ale naštěstí, díky lázeňskému pobytu v Klimkovicíh, kde jsem to mohla pečlivě zregenerovat, jsem mohla bez problémů znovu nastoupit a začít hrát.

Nedávno jste byla s národním týmem juniorek na soustředění v Rakousku. Jak dopadlo?

Ano, byli jsme na herním soustředění v Linci, kde jsme měli přátelské zápasy s rakouským národním týmem. Pro nás to byla hlavně příprava na kvalifikaci na mistrovství Evropy juniorek.

A jak se vám dařilo ve zmíněné kvalifikaci? Obstála jste v národním dresu?

V reprezentaci se nám teď neuvěřitelně daří. Momentálně jsme se vrátily z Holandska, kde jsme hrály zmíněnou kvalifikaci a postoupily přímo z prvního místo. Ve skupině jsme měly Černou Horu, Rumunsko a domácí Holandsko. V kvalifikaci jsme neprohrály ani set. Bylo to poprvé, co jsem byla na takové velké akci a považuji to za svůj prozatímní největší úspěch. Hrála jsem proti domácím juniorkám, kde se na nás přišlo podívat až šest stovek diváků. Teď nás čeká vrchol naší sezony, a tím je mistrovství Evropy juniorek ve Finsku.

Jak zvládáte spojit studium a tréninky?

Spojit studium a tréninky je velmi obtížné. Často ve škole chybíme a proto neustále jenom doháníme učivo. Naštěstí učitelé jsou rozumní a berou na nás ohled. Můžeme se domluvit. Samozřejmě i trenérům záleží na našem prospěchu. Pokud někdo propadá nebo nechodí do školy, automaticky není v sestavě.

Asi máte momentálně vyšší cíle. Ale kdyby na to přišlo,počítáte,že se někdy do Břeclavi vrátíte a pomůžete áčku. Třeba formou střídavých startů?

Určitě,stát se může cokoli. Myslím si, že je dobrý mít zadní vrátka. A samozřejmě, že bych ráda pomohla, kdyby to bylo potřeba.

Nelákaly vás nikdy další sporty? Zkusila jste nějaký i závodně?

Než jsem začala s volejbalem, tak jsem zkoušela hrát tenis a dělala jsem atletiku. I když tu spíš v rámci naší sportovní základní školy Slovácká. Oba dva sporty jsem ale zvládala na dobré úrovni. Teď si občas na tréninku zahrajeme s holkama basketbal, florbal nebo fotbal. Jako zpestření. Ale já radši zůstanu u toho volejbalu. Ten mi jde nejlíp.