Nejpopulárnější český triatlon na ironmanské vzdálenosti v okolí Otrokovic už v sobotu opět určí mistry České republiky. Za osmnáct let fungování řešil jeho tvůrce mnoho úskalí. „Chodily nám výhrůžné e-maily, že někdo bude závod sabotovat, dá nám rýsováčky na trať. Pak trnete hrůzou, aby se nikomu nic nestalo. Už jsme i podávali trestní oznámení na neznámého pachatele, abychom byli krytí. Demokracie nás dohnala k tomu, že si každý myslí, že všechno může. Jenže to není věc nějakého Franty Vomáčky, který je zvyklý po jedné cestě jet do obchodu a nechce se mu na druhou o tři kilometry delší,“ popisuje Daněk.
Skoro celý rok připravuje závod ve dvou lidech, podobně jako Tomáš Petr s Petrem Keclíkem chystá Czechmana. „Nejdramatičtější komplikace jsou s uzavírkami a povoleními. Před dvěma lety jsme si vše podali dost dopředu, ale pak dělníci totálně rozkopali silnici a žádosti jsme museli dělat znovu. Nikdo ve finále neví, co se stane, je to taková divočina,“ říká Petr.

Před dvanácti lety začínal Czechman v Mělicích, přibližně deset kilometrů západně od současné lokality, kdy se plave v písníku Hrádek. „Tam byl hrozný problém s uzavírkami kvůli mostům přes řeky, protože totálně znemožní pohyb lidem. Náš cíl je běžný život co nejmíň omezit, proto jsme se přestěhovali. Intenzivně jsem bojoval o to, abychom trať dostali na konec dálnice D11, když nebyla dotažená. Jsem přesvědčený, že závod na dálnici omezí co nejmíň lidí a bude nejbezpečnější, ale nedivím se, že úředníci o tom nechtějí ani slyšet, když jsou takové komplikace v dopravě,“ uvědomuje si Petr.
Seriál Jak na triatlon
Deník Rovnost ve spolupráci se společností Triexpert nabízí svým čtenářům nový seriál s názvem Jak na triatlon. Věnuje se stále oblíbenějšímu sportovnímu odvětví, které spojuje tři různé disciplíny: plavání, cyklistiku a běh. Z původních deseti jej díky návrhům dalších témat rozšíříme na dvacet dílů. Dozvíte se mimo jiné, jak si správně vybrat typ závodu, jak ideálně rozvíjet kondici, dočtete se o vhodné výživě, správném cyklistickém posedu, výběru materiálu či možnostech regenerace. Pravidelný seriál najdete na stránkách Deníku Rovnost každý čtvrtek. Pokud máte tipy na témata, která vás o triatlonu zajímají, pište na e-mail jaroslav.kara@denik.cz.
Vytyčit vhodnou cyklistickou trať pro triatlon představuje největší úskalí. „Čím víc zatáček a kopců, tím hůř, protože vzniká větší nebezpečí, že přemotivovaný závodník to někam pošle. Máme trať relativně rovnou, ale zabezpečit cyklistiku je velký oříšek,“ přikyvuje Daněk.
Obtížně vypadá stavba plavecké části, ovšem s profesionálními potápěči mají pořadatelé Czechmanu hotovo za dvě hodiny, byť hloubka místa dosahuje až deset metrů. „Při prvním ročníku na Hrádku natloukli na dno dvě kotvy, k nim karabinami připevní obracecí bójky. Letos poprvé za devět let jednu nenašli, patrně kvůli kalnější vodě, což způsobí i pyl nebo vítr. Navádějící bójky jsou na dně pouze zatížené,“ objasňuje Petr.
Samostatnou kapitolu pak tvoří triatlonisté. První ročník Moraviamanu absolvovalo pouze 38 závodníků, zatímco v sobotu jich bude na startu pět stovek. „Dřív jsem osmdesát procent lidí znal a věděl, kdo dělá problémy na kole, hákuje. Teď závodí jiná generace a jako v jakémkoli sportu se najde určité procento lidí, kteří řeší hlou-posti. Nebudeme říkat, že triatlon dělají jen super lidi, většina však bývá pohodová. Chce to dokázat, závod si užít. Jen někteří, když jim to nejde, vidí chybu všude jinde než v sobě a vlastní přípravě,“ podotýká Daněk.

Oba populární závody potřebují obdobný počet dobrovolníků, okolo 180. „Šedesát až sedmdesát lidí zajišťuje cyklistiku, asi dvacet se motá kolem běhu, občerst-vovačky spolknou až sedmdesát lidí, skupiny mají své šéfy,“ sčítá Petr. Na Czech-mana pak dohlíží deset až dvanáct rozhodčích.