Kliknutím zvětšíteTwitter v poslední době nezažíval zrovna nejlepší období. Po zrušení účtu Donalda Trumpa a se vyostřovala diskuze okolo cenzurování obsahu a svobodě projevu na sociálních sítích. Krize vyeskalovala takovým způsobem, že bylo třeba udělat personální změny ve vedení společnosti. Na podzim odstoupil z funkce výkonného ředitele Twitteru jeho zakladatel Jack Dorsey a vystřídal ho dosavadní CTO Parag Agrawal.
K žádné velké změně v politice sociální sítě nedošlo a Agrawal se naopak již dříve vyjadřoval k větší podpoře moderování obsahu na Twitteru. To se nesetkalo s kladným přijetím a uživatelé začali být vůči sociální síti skeptičtí a mnohdy začali hledat alternativy v podobě jiných mikrobloggingových serverů. Nákup Elona Muska tak může přivát společnosti nový vítr do plachet, zároveň ale také vzbuzuje pochybnosti ohledně jeho obchodních záměrů a ideovému směřování Twitteru.
Zaměstnanci, ani samotný CEO, neví, co s nimi bude
Atmosféra na pracovišti je podle reportáže technologického serveru The Verge napjatá k prasknutí. „Jako učebna, na jejíž výuku má učitel zpoždění a žáci tak nastolují samovládu,“ zní vyjádření jednoho ze zaměstnanců Twitteru. Přesto sociální síť bez problému běží a nevykazuje žádné známky paralýzy.
Podle několika zdrojů samotný CEO Parag Agrawal si není zcela jistý tím, co se bude dále dít. „Až se obchod uzavře, vůbec netušíme, jakým směrem se bude společnost ubírat,“ řekl údajně podle New York Times na pracovním shromážděním firmy. „Je potřeba si uvědomit, že všichni z vás mají rozporuplné pocity o tom, co se právě děje.“ Agrawal přislíbil, že v budoucích šesti měsících, kdy bude celý obchod probíhat, zůstane výkonným ředitelem a poté se prý uvidí. Kdyby však byl přinucen odstoupit, čekalo by ho poměrně slušné odškodné v podobě 42 miliónů dolarů (970 miliónů korun).
Muska bude zajímat hlavně Dorseyho Bluesky
Musk se nijak netají svojí nákloností k bývalému CEO Twittru Jacku Dorseymu a naopak vůči Agrawalovi se chová spíše zdrženlivě. Nelíbí se mu hlavně jeho přístup k cenzuře a monitorování obsahu na sociální síti. Naopak Dorsey vyjádřil Muskovi podporu a již dříve uznal, že spolu sdílí mnohé stejné hodnoty.
Poté, co se Agrawal dostal na pozici výkonného ředitele, ovšem Dorsey zcela neodešel, ale zůstal v Twitteru pracovat na projektu zvaném Bluesky. Ten má propojovat s Twitterem více sociálních sítích fungujících na bázi mikrobloggingů. Twitter by pak fungoval jako kmenová platforma pro další nezávislé sociální sítě. To by vytvořilo decentralizované schéma vzájemně propojených komunikačních a informačních kanálů v jehož středu by stál právě Twitter.
Tyto mikrobloggingové sociální sítě by fungovaly na kódu Mastodon a celý jejich systém by byl veřejnosti zcela otevřený. Toto je také jeden z důvodů, proč Musk žádá zveřejnění kódů a algoritmů samotného Twitteru. Jedním z podstatných prvků v projektu Bluesky je snaha aplikovat kryptoměny jako základní platidlo v rámci celé platformy. Podobně jako například u metaversu by každý subjekt v podobě přidružené sociální sítě měl vlastní měnu, jejíž cena by se odvíjela od její popularity a možnosti využití.
Cenu nabídl sám Musk
Cena akcií Twitteru hned po ohlášení koupě Elonem Muskem vzrostla o necelá 3 % za den z téměř 49 na 52 dolarů (cca ze 1120 na 1200 korun). Celková cena 44 miliard dolarů (cca 1 bilión korun) přitom byla vypočítána po dohodnuté ceně 54.20 dolarů (1250 korun) za jednu akcii. Tuto cenu nabídl Musk sám téměř dva týdny před uskutečněním obchodu a zcela evidentně tak nedošlo k žádnému velkému smlouvání ohledně ceny. Přestože je celkový majetek nejbohatšího muže na světě vypočten přibližně na 265 miliard dolarů (cca 6 biliónů korun), je potřeba si uvědomit, že se nejedná o čistou částku, se kterou Musk může volně operovat dle vlastních potřeb. Jedná se o sumu uloženou v hmotném majetku, ale také v podobě různých firemních podílů či peněz ve svěřeneckých fondech.
Za vším hledej peníze
Agentura Reuters tak přišla se zajímavým zjištěním, kde tedy Musk peníze na koupi Twitteru tak rychle vzal. Zaprvé bylo potřeba ke 44 miliardám dolarům přidat ještě další 2.5 miliardy k pokrytí následných poplatků. Zatímco Musk sám byl schopný dát v hotovosti dohromady okamžitě 21 miliard dolarů (480 miliard korun), dalších 25,5 (580 miliard korun) si půjčil od několika největších amerických bank. K tomu, aby ovšem obchod mohl řádně proběhnout, musel Musk zaplatit ¾, tedy nějakých 33.5 miliardy dolarů ze svého kmenového kapitálu a až zbytek mohl doplatit z peněz banky.
Musk byl tak přinucen převést přímo pod svoji kontrolu 12,5 miliardy dolarů (285 miliard korun) z celé půjčené sumy a zaručit se za ni vlastními akciemi společnosti Tesla. Kdyby snad jejich cena v budoucnu klesla až o 40 % procent, byl by Musk nucen následně celou půjčku okamžitě splatit. Takto by si miliardář nedovolil riskovat jenom proto, aby plnil nějaké utopické společenské představy. Jeho vyjádření o „nevýdělečnosti Twitteru“ a hlavně pak zajištění oázy svobodného projevu tak nemusí být úplně pravdou. Naopak vše nasvědčuje tomu, že ostřílený byznysmen přesně ví, co dělá a že má již dopředu vytvořeny plán, u kterého očekává návratnost investice.
Jan Bartošík
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
