V pozoru, téměř jako vojáci, stojí v autobusové vozovně v brněnské Slatině seřazené desítky autobusů. Lesknoucí se čistotou, v červeno-bílé barvě, jsou připravené kdykoliv vyjet do terénu a svézt tisíce Brňanů do jejich cíle. Pozorný návštěvník si ale hned na první pohled na vozidlech všimne jedné zvláštnosti. Místo aby měly střechy rovné, jsou na nich, laicky řešeno, obrovské hrby.

„Jde o nádrže na plyn. Cestující díky nim na první pohled poznají, že přijíždí jeden z nových autobusů. Dokonce jim vymysleli i přezdívky, hrbáč nebo bublifuk,“ říká řidič autobusu a technik jízdy z brněnského dopravního podniku Jan Šretr.

Ve slatinské vozovně jsou autobusy na stlačený zemní plyn, neboli CNG autobusy, v převaze. „Máme dvě autobusové vozovny, v Medlánkách a tady ve Slatině. CNG autobusy jsou pouze ve druhé, jelikož tady máme plničku, díky které je můžeme dotankovat,“ zmiňuje mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. „Jejich největší výhodou je, že jsou nízkopodlažní, v celém vozu je klimatizace, což znamená větší pohodlí pro cestující, a také že šetří ovzduší. Co se týče ovládání a funkčnosti, pro nás řidiče jde o úplně běžný typ autobusu, byť má třeba jiný typ motoru a samozřejmě jiné palivo,“ říká Šretr.

Dokonale zabezpečené

Celkově vlastní brněnský dopravní podnik 160 CNG autobusů, což je více než polovina všech vozidel.

Lidé se s CNG autobusy, pořízenými díky dotaci z evropských fondů, mohou potkat v celém městě. Autobusovou flotilu tvoří krátká i dlouhá kloubové vozidla. „Kloubové CNG autobusy využíváme na všech linkách, kde z kapacitních důvodů nasazujeme kloubové vozy, tedy například na linkách 40, 44, 50, 61 či 84,“ zmiňuje provozní ředitel dopravního podniku Jan Seitl.

Infografika

Byť se někteří cestující zpočátku autobusy na plyn báli jezdit, zástupci podniku ujišťují, že jsou naprosto bezpečné. „Ve vozidlech je tolik bezpečnostních prvků, že žádný únik plynu ani výbuch nehrozí. V celém voze jsou třeba čidla, aby kontrolovala případný únik plynu. Někteří lidé nám také říkali, že je ve voze cítit plyn, ale ani to nebyla pravda. Prošli jsme celé vozidlo a nic jsme nenaměřili. Jde jen o to, že naftové autobusy samozřejmě jsou cítit trochu jinak a lidé si na to již zvykli. A když trochu zafoukal vítr, a zápach z výfuku plynového autobusu vnikl při otevření dveří do vozu, lidé se polekali, že uniká plyn,“ říká Šretr.

Zatímco pro řidiče se nákupem CNG autobusů téměř nic nezměnilo, pro cestující znamenají větší komfort a pro brněnské ovzduší úlevu. Na jinou práci si museli přivyknout mechanici, kteří o autobusy pečují.

Podívejte se Mapu projektů EU.

„Údržba a ošetření mohou být mírně náročnější, například olej se mění o trochu dříve než u nafťáků. Také vozidla musíme tankovat venku, kde stojí plnička, na rozdíl od autobusů na naftu, které natankujeme vevnitř, v budově,“ popisuje Šretr. Podle něj ale všechny změny bohatě vyvažuje finanční úspora, kterou s sebou autobusy jezdící na stlačený zemní plyn přinesly. Za palivo se výrazně ušetří.

O tankování se starají technici. Autobusy tankují většinou v noci, když po celém dni přijedou z města, aby mohly na další den ráno opět vyrazit do brněnských ulic za netrpělivými cestujícími. „Tankujeme je každodenně. Samozřejmě, záleží na tom, na jaké lince byl autobus nasazený, jaký byl nebo bude profil tratě či obsazenost vozidla. Třeba autobusy na lince 49, kde jezdí po rovině, mají jinou spotřebu, než autobusy na lince 52, které se šplhají do kopců brněnských Kohoutovic,“ upozorňuje Šretr.

Na plničce zemního plynu v areálu vozovny mohou technici naplnit hned několik autobusů najednou. Na první pohled vypadá téměř jako klasický stojan u čerpací stanice. „CNG autobusy se plní zepředu. Dokážeme je natankovat poměrně rychle, zhruba za pět až sedm minut. Když jsou naplněné, plnička se automaticky zastaví,“ popisuje tankování Šretr a zavírá kapotu vozu.

Infografika

Máme nejkapacitnější plničku plynu ve střední Evropě, říká ředitel brněnského dopravního podniku Miloš Havránek

Díky penězům z fondů EU si brněnský dopravní podnik pořídil mnohem víc autobusů jezdících na stlačený zemní plyn (CNG autobusů), než původně plánoval. Jejich nákupem nyní ušetří peníze za pohonné hmoty.

Díky pořízení autobusů jezdících na stlačený zemní plyn brněnský dopravní podnik ročně ušetří desítky milionů korun. Na snímku generální ředitel podniku Miloš Havránek.Proč jste se rozhodli zařadit do vozového parku brněnského dopravního podniku CNG autobusy?
To je velmi zajímavý příběh. Začaly se objevovat informace o boomu využívání plynu jako média pro pohon autobusů, což nás velmi zaujalo, protože jsme v té době měli 300 dieselových autobusů a za naftu jsme platili 250 milionů korun ročně, což je ohromná částka, se kterou se nedalo pohnout. Ve chvíli, kdy spotřební daň na plyn byla nižší než na naftu, začalo nám to dávat zajímavý ekonomický rozměr. Dokonce jsme měli i zpracovaný projekt, že by se nám investice do autobusů vyplatila, i kdybychom si na ně vzali úvěr a spláceli jej z ušetřených peněz.

Ale ke koupi autobusů vás motivovala až možnost nákupu prostřednictvím dotace?
Ještě předtím jsme na vlastní náklady připravili projekt a vybudovali plničku. A v tu chvíli přišly informace o tom, že se chystají dotační tituly na čerpání evropských financí. Byl to neuvěřitelný souběh událostí. Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Bez plničky bychom dotace na autobusy využít nemohli. A takto jsme nakoupili postupně 160 autobusů na plyn, zaplatili deset procent jejich ceny a ročně na tom ušetříme cca 60 milionů korun. To je fenomenální.

Kolik máte CNG autobusů?
Dopravní podnik provozuje cca 300 autobusů, 160 z nich je na zemní plyn.

Budete pořizovat další?
Z 300 autobusů musíme stovku udržovat stabilně dieselových jako pohotovostní rezervu v případě války nebo krizových situací. 160 autobusů na plyn máme a zůstává nějakých čtyřicet. Asi bychom o tom přemýšleli, kdyby se naskytla možnost čerpání dotace, ale tuto informaci nemáme. Takže přímo v tuto chvíli neplánujeme, ale další nákup do budoucna nevylučujeme.

Nakupovali byste plynem poháněné autobusy i bez dotace?
Měli jsme to v plánu ještě předtím, než jsme vůbec tušili, že se dotace budou vypisovat. Chtěli jsme z vlastních financí prostřednictvím úvěru koupit 100 autobusů na CNG. Takže v menším měřítku, ale ano. I tak to pro nás mělo ekonomický rozměr.

Jak cestující poznají, že jedou autobusem na stlačený zemní plyn?
Vizuálně tyto autobusy poznají podle nádrží na plyn, které jsou umístěné na střeše a také jsou tyto vozy označeny nálepkami. Jízdní vlastnosti jsou stejné jako u autobusů na naftu.

Kde zemní plyn do autobusů plníte? Museli jste vybudovat plničku?
Zemní plyn do autobusů plníme ve Vozovně Slatina, kde jsme na vysokotlakém potrubí vybudovali plničku. Jedná se o nejkapacitnější plnící stanici ve střední Evropě. Autobus zde plynem naplníme za přibližně šest minut.

Museli jste školit řidiče a další personál?
Řidiče určitě informovat, školit spíše technický personál ve vozovně a obsluhu plnící stanice. Přece jen se jedná o plyn, nese to s sebou i určitá bezpečnostní opatření ve vozovně v místě, kde se vozy servisují.

Máte mezi autobusy ještě ekologičtější vozy? Jaká je budoucnost?
Mezi autobusy ekologičtější variantu než tu na plyn nemáme. Našim cílem je však do budoucna provozovat elektrobusy. V současné době však dostupné elektrobusy technickými parametry nesplňují naše požadavky, například v počtu kilometrů, které ujedou na jedno nabití. Takže vyčkáváme, co trh nabídne, ale vidím v tom budoucnost.

Infografika