Napsal, že Břeclav potvrzuje pověst českého „Kataru“. Z ložisek ropy a zemního plynu v katastru města totiž ročně proudí do městské kasy miliony korun.

„Ložisko v lokalitě nazvané Padělky jsme odvrtávali loni. Uskutečnila se tam i krátká čerpací zkouška spalováním. Od té doby probíhá legislativní proces, teď konkrétně EIA, což je nutné, pokud hodláme těžit více než padesát tisíc kubíků za den,“ vysvětlil generální ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda.

Firma uvádí, že hodlá s těžbou začít letos a ukončení předpokládá v roce 2025. Tento termín se však může i zkrátit. „Pracujeme s přírodou, kde jedna a jedna někdy nejsou dvě. Můžeme klidně skončit i v roce 2015,“ vylíčil Svoboda.

Česká naftařská společnost ujišťuje, že těžba plynu ve Staré Břeclavi nepředstavuje žádné riziko pro lidi v okolí. Nejbližší zástavba je podle ní vzdálená od ložiska několik set metrů. Zároveň slibuje, že jakmile těžba skončí, čeká území těžebního střediska rekultivace a likvidace vrtů.

Jak Svoboda nastínil, v horizontu tří až čtyř měsíců firma plánuje další průzkumný vrt u Charvátské Nové Vsi. „Je víceméně situován tak, že je posunutý šest metrů od stávajícího, který jsme už realizovali,“ uvedl ředitel České naftařské společnosti, která zatím provrtala zem v břeclavském katastru na osmi místech.

Finanční přínos pro město

Tato oblast je podle Svobody velmi zajímavá. „Tedy z pohledu České republiky. Nejsou to ložiska, která jsou nějak významná ze světového hlediska,“ poznamenal.

Těžba surovin je velkým přínosem pro městskou kasu. Jak uvedl břeclavský starosta Dymo Piškula, v rozpočtu každý rok přibude minimálně deset a možná dvacet milionů korun ročně.

„Pro nás je důležité nejen aby tam nějaká ropa a plyn byly, ale zaměřujeme se na to, aby naftařské společnosti dodržovaly ta nejpřísnější kritéria bezpečnosti, abychom eliminovali na minimum jakoukoliv možnost nějaké komplikace. Na to dohlíží odbor životního prostředí,“ řekl Piškula.

Před třemi lety těžaři narazili na protesty lidí z Poštorné a Charvátské Nové Vsi. Některým se nelíbila těžba ropy a plynu v Kančí oboře poblíž zdrojů pitné vody. Báňský úřad nakonec povolení vydal.

Zástupkyně občanského sdružení Zelené Podluží Zuzana Candigliota poukazuje na skutečnost, že by město mělo své obyvatele o takových zásazích do životního prostředí informovat.

„Nemám pocit, že by vůbec nějaká komunikace s městem na toto téma byla. Občané se s tím setkají, až když se něco staví a vše je rozhodnuto. To podle mě není úplně správné,“ podotkla Candigliota. „Pamatuji si, že se na mě třeba obracel nějaký pán, který mi volal kvůli tomu, že z rodinného domu pořád viděl šlehat plameny a neměl z toho vůbec dobrý pocit,“ uvedla zástupkyně Zeleného Podluží.