Sečkář už je sice dva roky v důchodu, důležitou předpověď počasí ale sledovat nepřestal. „Sleduju hlavně srážky, protože mě to zajímá," přiznává pětašedesátiletý muž.

Velké sucho bez vláhy vadí zejména obilovinám, kukuřici a krmným plodinám jako je třeba vojtěška. „Tyto plodiny se nezavlažují, náklady jsou hodně vysoké. Kdysi, když byly závlahy za pár korun, jsme to dělávali, ale ta doba už je desítky let za námi. Slabé výnosy mají pak velký dopad na živočišnou výrobu," ozřejmuje Sečkář.

Zemědělci nyní zavlažují pouze zeleninu, v ovocných sadech je závlaha kapénková. „Bez toho se zelenina vůbec nedá dělat, naopak ovocným sadům vadí sucho asi nejméně," myslí si Sečkář žijící v Moravské Nové Vsi.

Vůbec nejhorší podle něj je, pokud je v půdě málo humusu. Rychle pak ztrácí vodu. „Čím je půda chudší na humus, tím méně vody je schopná zadržet. Nejlepší je každý čtvrtý rok ji hnojit hovězím hnojem. Pak je trochu lepší šance, že se voda lépe v půdě udrží," mluví Sečkář z vlastní zkušenosti. Zároveň však dodává, že při dnešním nižším počtu skotu je s hnojením problém.

Nejvíce potřebují plodiny vodu v době vývoje svého plodu. „U obilí je to v období vývoje klásku, u vojtěšek po celou dobu, kukuřice vodu vyžaduje až do podzimu. Obilí, když má klasy do konce června, pak už zbývající období přežívá. Zelenina se musí zalévat po celou dobu vegetace, od začátku až po konec," upozorňuje zemědělec.

Ten v menším množství pěstuje i vinnou révu. „Sucho postihne hlavně mladé vinohrady. Ty mají mělčí kořeny, musí se více zalévat. Když jsem sadil nový vinohrad, zaléval jsem jej v období léta pětkrát," dodává muž.