„Finančně to prostě nevychází. Něco stojí nájemné a elektřina. Jsem tady tři měsíce. Stánek mám pronajatý od vietnamského podnikatele, který se přestěhoval,“ prozradil Větrovec.

Podnikat „na vlastní triko“ je podle jeho slov čím dál těžší. „Kšefty jsou horší než vloni a předloni. A místo toho, aby se podnikatelům pomohlo, tak se podmínky spíš zhoršují,“ postěžoval si osmapadesátile­tý muž.

Jak se ukázalo, na Břeclavsku mírně přibývá drobných živnostníků jako je on. Ukazuje to počet podaných daňových přiznání. „U daně z příjmů fyzických osob pravidelně meziročně dochází k mírnému nárůstu v počtu podaných daňových přiznání. Jedná se však řádově o desítky až stovky přiznání. Letos jich očekáváme jedenáct až dvanáct tisíc,“ prozradil ředitel Finančního úřadu Břeclav Milan Čech.

Snaží se uživit

Větrovec má pro to jednoduché vysvětlení. „Myslím si, že protože ubývá klasických pracovních míst, tak se člověk snaží nějak uživit. To je ten důvod. Jsem tady na základě rekvalifikace. Devět let jsem dělal v rakouské pojišťovně, pak například zahradníka,“ svěřil se podnikatel, jehož prý stát poslal o tři a půl roku později do důchodu. Uživit se sám musí ještě šest let.

Z pohledu daně z příjmů fyzických osob podle Čecha nedochází v tomto roce k významným změnám, které by měly vliv na podmínky při živnostenském podnikání. „Letošní rok pro plátce daně z přidané hodnoty podnikající v oblasti stavebnictví, a to jak dodavatelů, tak i odběratelů, přinesl takzvaný režim přenesení daňové povinnosti. Jeho zavedení může zejména u menších plátců přinášet aplikační problémy,“ připustil ředitel Finančního úřadu Břeclav.

Zatímco na konci třetího čtvrtletí loňského roku mělo živnostenský list na Břeclavsku 32 356 lidí, k poslednímu prosinci to bylo číslo vyšší – 32 664. Během tohoto období se také zvýšil počet živnostenských oprávnění pro fyzické osoby z 27 662 na 27 956.

Podle vedoucí odboru stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu břeclavské radnice Mileny Osičkové se na přelomu roku úředníci setkávají spíše než s rušením živnostenských listů s přerušením činnosti. To je zejména z důvodu sezónních prací.

„Některé činnosti přešly na úřady práce. Ty mají jiné kompetence. Lidé, kteří svou činnost nechtějí přerušovat, to po dobu šesti měsíců nemusí udělat,“ uvedla Osičková.

Zjistit přesné číslo, kolik lidí svůj živnostenský list v poslední době vrátilo, není podle jejích slov až tak jednoduché. Živnostník si totiž může své oprávnění zrušit na jakémkoliv jiném místě než právě v Břeclavi, kde o něj třeba požádal a podniká tam.