Profesor na univerzitách v New Yorku, Taipeii a Kampuru a od pondělka také patron poštorenské Fosfa univerzity hovořil o využití baťovské soustavy při řešení dnešních problémů podniků a podnikatelů.

Může baťovský systém řízení pomoci na cestě ze současné ekonomické krize?
Samozřejmě. Baťa představuje zkušenost podniku, který prošel dvěma významnými krizemi. Přesto celou tu dobu jeho podnik rostl, rozvíjel se a prosperoval. Slovo krize se skloňuje po celém světě a baťovský systém skrývá mnoho cenných rad, které při aplikaci v praxi mohou pomoci přestát těžké období množství podniků nejen v České republice.

Kde vidíte příčiny současné nebývalé ekonomické recese?
Obecně bych řekl, že existovala s malými výkyvy už od druhé světové války. Nahromadila se celá řada zadluženosti, špatných manažerských a organizačních principů. Podniky celou tu dobu nedávaly pozor na náklady a žily z bohatství, které se tak rychle vytváří. Nakonec se ale ukázalo, že to bohatství se vytvářelo uměle, bylo to vlastně žití na dluh.

Co by podle vás nejvíce pomohlo ekonomickému rozvoji tady na Břeclavsku?
Lidé se musí na krizi přestat dívat jako na něco, co je nežádoucí. Ona za nás dělá to, co jsme opomenuli. To znamená, že jsme žili na dluh a zapomněli jsme na to, že to nejde donekonečna. Kdybychom se na ni dívali jako na příležitost, například pro nové podniky nebo výrobky, vyšli bychom z ní lépe, než když se budeme koncentrovat na to, jak zachraňovat to staré, neprodejné a už dávno přežité. Krize nám v podstatě říká, že jsme žili nad poměry, ztloustli jsme a zlenivěli. A teď se stát snaží tuto pohodlnost nějak zachraňovat místo toho, abychom byli pobídnuti k tomu, ať se začneme chovat tak, jak se hospodáři mají. A ne se zadlužovat nesmyslným způsobem. Já říkám, že každý hází špagety na stěnu a modlí se, aby se alespoň jedna chytla a přilepila se.