Podle něj tradiční plodina – sloužící na talíři především jako příloha –, vypěstovaná na místních polích, těžko konkuruje zahraničnímu dovozu. Situaci navíc podtrhává snižující se spotřeba.

Množství brambor z Břeclavska klesá po celé uplynulé desetiletí. „Některý rok to jen kapánek vyskočí, ale pak zase klesne," přikývl Osička.

Tvrdí, že menší pěstitelé úrodu prodají, potřebných zákazníků žádajících značné množství je ale minimum. „Dneska lidé chtějí balení spíše po pěti, deseti kilech. Nakupují postupně. Jak to bude dál, je těžké předvídat. Zřejmě nás ale žádná výrazná změna nečeká," dodal předseda zemědělců na Břeclavsku.

Na sousedním Hodonínsku je situace s pěstiteli obdobná. Také se bramborám věnují rozsahem menší zemědělci, kterým se ale letošní úroda vydařila. Alespoň ve srovnání s minulými léty. Šéf tamní agrární komory Petr Chaloupka to dokresloval například cenou. „Spadla z deseti až na šest korun za kilo," poznamenal ve vyjádření pro Deník Rovnost. Podle něj se nyní vyplatí udělat si zásoby. Zatímco zemědělci sázející brambory po hektarech chybí, vzrůstá množství záhumenek. Dřív bylo podle Chaloupky vidět brambory ojediněle. To se však změnilo s rostoucí cenou. „Ploch drobných pěstitelů přibylo o tři sta procent," spočítal Chaloupka.

Doma si brambory pěstují třeba Novákovi z Dolních Bojanovic. „Brambory také nakupujeme. Pokud je to cenově přístupné, snažím se kupovat brambory z České republiky. Vybírám, ty středně velké, ty velké moc ne," řekla Jaroslava Nováková.