Podle Vojtěcha Pelikána z Katedry environmentálních studií brněnské Masarykovy univerzity má nový trend v naší zemi potenciál. „Češi patří k evropským premiantům i ve třídění odpadů,“ připomněl. Majitel bezobalového obchodu Nosáček v Brně Jakub Karásek ale tvrdí, že se s bezodpadovým přístupem žádný velký byznys dělat nedá. „Všechny obchody, které znám a jsou čistě bezobalové, jsou zatím dotované nebo vydělávají minimum,“ uvedl Karásek.
Největší část zákazníků tvoří mladí lidé. To potvrzuje i Rostislav Vizina ze Slavkova u Brna, kde bezobalový obchod funguje od ledna. „V malém městě je těžké zaujmout,“ zmínil.
Nový druh prodejen má ale i své odpůrce. Třeba Josefu Šenkýřovi se bezobalový trend nelíbí. „Nechce se mi tahat se všemi těmi nádobami. V supermarketech je navíc větší výběr,“ sdělil Šenkýř.
Studentka ekologie Radka Dobisíková to vidí jinak. „Štve mě, že supermarkety používají zbytečné plastové obaly a plýtvají jídlem. To prošlé vyhodí,“ kritizovala. I v bezobalových prodejnách řeší, co s prošlými potravinami. „Zatím jsme museli vyhodit pouze nějakou zeleninu do kompostéru,“ vzkázal z Brna Karásek.
Majitelka nové břeclavské prodejny Martina Hanáčková se chce vyhazování vyhnout. „Zvažujeme darování neprodaného jídla sociálně slabším a organizacím, které jim pomáhají,“ řekla. Na jižní Moravě už teď bude bezobalový obchod téměř v každém okrese. „Žijeme v době plastové a lidé si to začínají uvědomovat,“ míní Hanáčková. Pelikán ale upozorňuje, že komunální odpad je jen část problému. „Vejde-li se nám sice odpad do zavařovačky, avšak bydlíme v domě obloženém polystyrenem a na dovolenou létáme, je efekt zero waste životního stylu zanedbatelný,“ zhodnotil.
RADKA KONEČNÁ