Velká solární elektrárna možná vyroste do několika let na dvaadvacetihektarovém pozemku na okraji Břeclavi. Tamní zastupitelé odhlasovali na pondělním zasedání prodej území mezi břeclavským letištěm a Tescem.

„Myslím si, že jsou to dost velké pozemky na takovou aktivitu. A navíc se hodně mluví o tom, že podpora ze strany Evropské unie na fotovolataické elektrárny nebude.

Takže pozemky mohou nakonec skončit na úplně jiný účel,“ nesouhlasil s prodejem břeclavský zastupitel za ČSSD Jaroslav Parolek. O půdu projevili zájem tři kupující.

Nejvíce nakonec v řádném termínu nabídl František Fabičovic z Valtic, a to padesát korun za metr čtvereční. Jako záměr využití uváděl fotovoltaiku a zemědělství.

„Zatím vůbec nevím, že bych pozemky získal, takže se k tomu nechci vyjadřovat,“ přiznal Fabičovic.

„Dosud máme několik tisíc z pronájmu od soukromého zemědělce, ale předpokládáme, že nový investor může přinést trochu světla, myslím toho slunečního. A nám se ten jednorázový prodej zdá výhodnější než pronájem,“ vysvětlil důvod prodeje tajemník břeclavské radnice Dalibor Neděla.

Na pozemku chtějí těžit naftu

Přímo v materiálu, který zastupitelé schválili patnácti hlasy pro, se také píše o zájmu Moravských naftových dolů na pronájem části pozemku.

„Na jedné z parcel požádaly Moravské naftové doly, jestli by tam mohly udělat vrt. Je to ale v oblasti druhého ochranného hygienického pásma. Takže čekají na rozhodnutí dotčených orgánů, jestli pásmo zúží nebo zruší. Kdybych byl já vlastníkem takového pozemku, tak jej určitě neprodám, ale vyčkám,“ podivoval se zastupitel Luboš Krátký z ODS.

„Společnost projevila zájem jen o malou část, aby tam mohli případně vrtat. Novému majiteli do smlouvy uložíme, aby umožnil naftařům přístup, pokud se pásmo změní,“ vyjasnil Neděla, podle kterého se za socializmu nehledělo na majetkové vztahy, takže hygienická pásma si úředníci označovali, jak chtěli.

„Společnost Vodovody a kanalizace musí platit skutečným vlastníkům nájmy. Takže teď jdou cestou zmenšování těchto pásem. Určitě to ale není proto, že by to koupil pan Fabičovic a budou tam naftové vrty, proces započali asi už před rokem,“ dodal.

Pozemek však pro výstavbu solární elektrárny zatím nejde využít, protože se ještě nezměnil územní plán.

„Prodáváme pozemek s tím, že ani nevíme, jestli tam lze fotovoltaickou elektrárnu postavit. Navíc je tam zájem Moravských naftových dolů, ze kterého by mohl být eventuálně příjem pro město,“ vypočítal nedostatky prodeje Krátký.

S případnými zisky z pronájmu pro břeclavskou radnici však tajemník nesouhlasí.

„Město Břeclav Moravským naftovým dolům nikdy nic nepronajímá. A to z toho důvodu, protože pokud jsou na městském pozemku, tak má radnice peníze z těžby. Takže je to určitá slušnost,“ dodal Neděla s tím, že ani není jasné, jestli případná ložiska nafty budou pro společnost zajímavá pro těžbu.