Stále dokola pročítám drobný návod a snažím se všechny informace srovnat v hlavě. Pro řidiče, kteří jsou věčně bez drobných, nastal den D. Tedy i pro mě. Od včerejška je totiž možné platit v Břeclavi za parkování esemeskou.

Vytahuji mobilní telefon a už poněkolikáté opakuji: Pošli SMS ve tvaru BVC RZvozu… A pod tím vidím napsané podivně krátké telefonní číslo, jako když v televizi lákali: Zavolej mi do klubu. „Jasné, ne,“ ujišťuji sám sebe v duchu. Jestli mám ale do textové zprávy napsat i ono RZ, to mi, přiznám se, zase tak moc jasné není.

U parkovacího automatu před finančním úřadem mezitím nějaká žena bojuje s mincemi. Marně. „Zkuste to esemeskou, za dvacet korun,“ navrhnu jí polohlasem. Nechápavě se ke mně otočí a jen zakroutí hlavou, jestli jsem se náhodou nezbláznil.

No nic, risknu to sám. Naťukám na displej trojmístnou kombinaci písmen, udělám jednu mezeru a pak už pokračuji registrační značkou svého auta. To jsem zvědav, jestli mi do dvou minut přijde potvrzení, říkám si.

„Píp.“ Ani ne za patnáct sekund hlásí telefon novou zprávu. Překvapeně čtu: „Parkovne – Breclav, cervena zona. Tarif 20Kc/hod, platba 20 Kc. Platnost od: 10.8.09 14:24; do: 10.8.09 15:24.“

„To je vaše auto?“ vyhrkne mi najednou za zády městský strážník, ještě když se vzpamatovávám ze šoku. „Ne,“ otáčím se k cizímu vozu.

Když poté s pýchou v hlase vysvětluji, že jsem poprvé v životě zaplatil parkovné esemeskou, muž v uniformě se hned rozhodně otestovat kontrolní systém. „Platny, Breclav červena zona, do 15:24,“ vidím po dalších pár vteřinách na displeji jeho elektronického zázraku. Neuvěřitelné.

Tisk daňového dokladu si raději nechám na příště. Kdyby se totiž ukázalo, že se pomocí kódu z SMS zprávy skutečně přihlásím na speciální internetový portál, asi bych se dlouho štípal do tváře. Jestli náhodou nespím, nebo nejsem v nějaké jiné zemi.