Kilometr a půl hluboko, více než sto milionů korun a nejistá investice. Česká naftařská společnost uvedla včera do plného provozu středisko na těžbu plynu ve Staré Břeclavi. Jedná se o jediné středisko těžby zemního plynu, které se letos uvádí v České republice do plného provozu. Ve dvou vrtech se těžaři už od března pomocí průzkumných čerpacích zkoušek snaží zjistit, kolik zemního plynu ložiska obsahují. Kohoutky zatím naplno otevřít nechtějí.

„Výtěžnost těchto vrtů právě zkoumáme. Je to práce s přírodou, takže když se k ní chováte šetrně, vrátí to. Investice jsou obrovské a máme pokušení otevřít kohoutky a maximálně těžit. Ale tímto směrem půjdeme, až si budeme stoprocentně jistí, že ložisku nebráníme. Má svou vlastní energii, kterou jsme navrtáním porušili. A odtěžováním ji snižujeme,“ vysvětlil ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda.

Jak dodal, do budoucna plánuje firma denně odvádět plynovodem až dvě stě tisíc kubíků plynu. Pro město z toho vyplývá hned několik plusů. Nejenže těžaři musejí odvádět městu peníze, ale obyvatelé by se v případě plynové krize mohli částečně spolehnout i na tyto zásoby.

„Plyn už teď přímo dodáváme do jednotlivých domů v Břeclavi. Ale určitě by to v případě krize nebylo na dlouhodobé zásobování,“ krotil Svoboda přílišný optimismus.

Těží plyn i naftu

V katastru města těží i další společnost, a to Moravské naftové doly. Jak přiznává břeclavský starosta Dymo Piškula, spolupráce s oběma firmami je nadstandardní. „I nad plán zákonem předepsaných odvodů nám těžaři pomohli s mnoha projekty ve městě. Například s úpravou okolí poštorenského kostela, stavbou kulturních domů v Poštorné nebo Charvátské Nové Vsi. Navíc nám těžba přináší nemalé prostředky do rozpočtu města, dělá to asi deset milionů korun ročně,“ prozradil.

Podle vyjádření Svobody má břeclavský katastr stále co nabídnout. V současné době hloubí společnost další průzkumný vrt v městské části Charvátská Nová Ves, kde je navíc kromě plynu i nafta.

„Je fakt, že těžba ropy a zemního plynu má i na tomto území svoji bohatou historii. Společnosti už proto nemají tolik možností jako v minulosti. Pohybují se tedy v oblastech, kde nacházejí zbytky a i pro ně je kolikrát překvapením, že najdou nějaké vydatné ložisko,“ potvrdil předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek .

Už při prvních zkouškách nových vrtů však zástupkyně občanského sdružení Zelné Podluží Zuzana Candigliota uvedla, že by vedení města mělo obyvatele Břeclavi o takovýchto zásazích do životního prostředí informovat. „Nemám pocit, že by vůbec nějaká komunikace na toto téma byla. Občané se s tím setkají, až když se něco staví a vše je rozhodnuto. To podle mě není úplně správné,“ vyjádřila se.

Piškula však Břeclavany uklidňuje, že všechny vrty jsou pod bedlivou kontrolou. „Úkolem města je, aby co nejpřísněji dohlíželo na bezpečnost všech vrtů na svém území. Abychom byli schopní lidem garantovat bezpečnost,“ ujistil starosta.