Téměř ke krachu dovedli po roce 2000 předchozí majitelé Pivovar Rohozec. Příčinou neutěšeného stavu firmy byla nepovedená privatizace v devadesátých letech, spojená s hospodařením majitelů, kteří neznali problematiku výroby piva a následný konkurz. Základ toho, jak je dnes pivovar vnímán, byl položen v roce 2004, kdy vznikla společnost Pivovar Rohozec a. s. Jejími vlastníky jsou čeští investoři.

Pivovar, rozkládající se na ploše 35 tisíc metrů čtverečních, se nachází v Malém Rohozci nedaleko Turnova, necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Zdejší romantický kraj, ležící na středním toku řeky Jizery, se již od 19. století nazývá Český ráj.

Významným faktorem, který firmě pomáhal v posledních letech k rozkvětu, byly rovněž fondy Evropské unie. Pivovar Rohozec tak může například využívat nový kotel na páru, který nahradil zastaralou technologii s nižší účinností. Novinka spotřebuje méně uhlí, vypouští méně emisí a zamezilo se ztrátám odpadního tepla. Na více než sedmnáctimilionové investici se podílely evropské fondy téměř 7 miliony korun.

Jak evropské fondy zlepšují životní prostředí?

Jiným projektem, který souvisí s modernizací pivovaru i evropskou pomocí, byly rekonstrukce nemovitostí za téměř 12 milionů korun, evropské dotace činily 4,8 milionu korun. Evropské peníze pomohly i při modernizaci technologie.

Dnes se tak areál skví v nové kráse. Návštěvníci kráčejí po opraveném dlážděném nádvoří s kašnou uprostřed, budovy mají novou fasádu a nad hlavami pravidelně odbíjejí pivovarské hodiny, říká ředitel pivovaru František Jungmann. Znovuzrození výroby piva probíhalo v době, kdy byl trh již nasycen a pivní konkurence přitvrdila.

„Přesto se to podařilo i díky poměrně vysokému podílu sudového piva, který je více než padesátiprocentní, což je v rámci našeho oboru neobvyklé. Naše roční tržby se pohybují přes 100 milionů korun. Ale vlivů, které na naše výsledné hospodaření působí, je celá řada. Od rostoucích cen vstupů, sortimentní skladby či reakcí na vývoj trhu,“ upřesňuje František Jungmann.

Pivovar dnes vyváží i do zahraničí

Podívejte se Mapu projektů EU.

Přes významné investice, směřující k zajištění vysoké kvality piva, byly tradiční způsoby výroby piva zachovány. „Pivo se vyrábí v zásadě podobným způsobem, jak jej původně připravovali už naši předkové začátkem minulého století. Krásná, malebná příroda a příjemná, svěží chuť Skaláka a Podskaláka k sobě prostě patří,“ doplňuje marketingový a exportní specialista pivovaru Michal Thoř.

Tradiční řada rohozeckých piv zahrnuje osm druhů. Netradičních piv, reagujících na vývoj trhu a nové trend, v oboru nabízí společnost šest. Navíc pivovar připravuje svým zákazníkům tři druhy tradičních limonád točenou oranžáda a malinu s kolou, a navíc zázvorovou limonádu v lahvi.

Skutečnost, že oblíbenost a kvalita rohozeckého piva každým rokem stoupá, dokazuje i patnáct ocenění z různých soutěží, které pivovar získal loni. Dalších deset přibylo za letošek. Za všechny stojí za to vyzdvihnout cenu Světová pivní pečeť 2019, kterou získala Rohozecká Třináctka na 29. Mezinárodním pivním festivalu v Českých Budějovicích. Toto ocenění je nejprestižnější pivovarnickou cenou v Česku. Za zmínku také stojí Rohozecký Podskalák a Rohozecká Dvanáctka, které v letošním roce vyhrály piva České republiky roku 2019.

Rohozec - projekt v číslech

V netradiční řadě vedle nápojů Cherry Beer a R-Mix Pomelo je třeba zmínit i řemeslně vyráběný speciální ležák Prometheus, kterému svojí nezaměnitelnou a jedinečnou kořeněnou chuť dodal klon divokého chmele Kazbek.

Největší odběr rohozeckého piva je na Turnovsku, Semilsku a Hradecku. Obliba tohoto piva roste však i v Praze, středních Čechách, na Liberecku a Jablonecku či Mladoboleslavsku, ale i na Moravě či v jižním Polsku. Sudové pivo odebírají buď přímo provozovatelé restaurací a hospod, nebo velkosklady. Lahvové pivo je pak dodáváno také do velkoskladů nebo přímo do konkrétních obchodů včetně obchodních řetězců.

Ředitel Rohozce František Jungmann: Nejhůř bylo po opětovné privatizaci a konkurzu

Začátky v roce 2004 byly po odkupu společnosti z konkurzu dramatické, říká ředitel František Jungmann.

František Jungmann pracuje v Pivovaru Rohozec již patnáctým rokem. Přiznává, že mladé lidi si musí firma vychovávat a pracovat s nimiVýznamným faktorem při obnově a novém rozjezdu pivovaru byly i evropské fondy. Můžete být konkrétní?
Z fondů Evropské unie jsme čerpali prostředky jak na obnovu nemovitostí, tak na nové technologie či ekoenergie. Pivovar obnovil nemovitosti počínaje střechami, fasádami, výměnou oken i pracemi na statice. Vybudovali jsme také novou halu na skladování a kompletaci zakázek, což je klíčové zvláště dnes, kdy požadavky na sortiment jsou daleko větší než v minulosti. Tehdy pivovar vyráběl jen čtyři druhy piva. Bez podpory dotačních titulů by nám všechno trvalo mnohem déle.

Na druhou stranu čerpání dotací je složité, pokud jde o velkou administrativu, přípravu projektu, jsou blokovány lidské zdroje a především je nutná významná spoluúčast společnosti, která může činit 60 i 70 procent. Třeba zmíněný kotel byl vyměněn, protože byl absolutně nevyhovující počínaje nízkou účinností, špatným technickým stavem i rozvody páry. Výměna přinesla významnou úsporu uhlí i snížení emisí.

Kdy bylo pivovaru nejhůř?
Asi nejhůře bylo po opětovné privatizaci po majitelích, kteří si chtěli nahrabat, co to šlo, a pivovar se dostal do konkurzu. Dnes ale funguje jako zdravá firma, přestože začátky byly těžké. Zaměstnanci, kteří tu pracovali před dvanácti, patnácti roky, by to tu dnes nepoznali. Aktuálně má firma asi 45 pracovníků a výstav 70 tisíc hektolitrů ročně, což je více než dvojnásobek před nástupem nových majitelů.

Jak se vám daří získávat mladé odborníky?
V tomto ohledu má pivovar stejné problémy jako většina firem. Se získáváním nových sil je to u nás složité i proto, že Česká republika se významně orientuje na automobilový průmysl. Tomu se v posledních letech daří a stahuje tak zaměstnance obzvlášť v našem regionu, kde je kousek do Liberce, Mladé Boleslavi, do Jablonce. I tady v Turnově jsou firmy vyrábějící automobilové součástky. Další věcí je rostoucí věk zaměstnanců, který se začíná projevovat stále víc.

Práce v pivovaru je ale o něčem jiném. Je to určité poslání, jde o řemeslo, pivovarskou čest. A pokud na tyto myšlenky mladí lidé slyší, poskytneme jim stabilní a solidní zaměstnaní oproštěné od krizí, které třeba čas od času potkávají automobilový průmysl. Starší a střední generace si to uvědomuje, mladí to začínají postupně vnímat také.

Jak z tohoto začarovaného kruhu ven?
Perspektivní mladé lidi si musíme vychovávat a pracovat s nimi. V této souvislosti zmíním nově založený obor na Obchodní akademii, Hotelové škole a Střední odborné škole Turnov. Ve spolupráci s touto školou se nám letos podařilo společně otevřít učební obor pivovarník-sladovník. Ten by nám do budoucna mohl přinést personální stabilitu. Již nyní k nám docházejí čtyři studenti na praxi a odborný výcvik a my se je budeme snažit udržet.

Kde vidíte Pivovar Rohozec v budoucnu?
Usilujeme o to, aby naplnil své kapacity i přes tvrdou konkurenci. Stále více se zaměřujeme na liberecký region a snažíme se neformálním způsobem získávat přiměřené konzumenty piva, kteří nás budou mít rádi. Naším přáním je, aby pivovar vypadal dobře, poskytoval lidem kulturní zážitky, spolupořádáme také
sportovní akce. Je prostě důležité, aby i firma našeho zaměření byla ve společnosti vidět a stala se nedílnou součástí tohoto kraje. S tím souvisí i naše aktivity na pomoc dobročinným a charitativním projektům.

Máš nápady? Vyhraj v soutěžích s fondy EU