Už jen čtyři procenta ozimých ječmenů zbývá sklidit zemědělcům na Břeclavsku. A dvanáct procent řepky. Meteorologové ovšem předpovídají deštivý týden. To by znamenalo, že žňové práce budou postupovat jen velmi pomalu. U nesklizené řepky přitom vzrůstá nebezpečí, že by mohla začít plesnivět.

„Pšenice dozrávají postupně, tam problém není. U řepky ale máme obavy, aby nezačala plesnivět. V ohrožení je všechna, která zůstala na polích. Zvláště pak polehlé porosty. Bude záležet na vývoji počasí,“ vyjádřil se ředitel Okresní agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář.

Komora má od včerejška k dispozici zpřesněná čísla z letošních žní. Nejvíc zatím zemědělci na Břeclavsku sklidili ozimých ječmenů – šestadevadesát procent. Průměrný hektarový výnos představuje 5,1 tuny. U řepky je to 3,1 tuny, a to z osmaosmdesáti procent sklizených ploch. Pšenice je „pod střechou“ jen osm procent s průměrným hektarovým výnosem 5,2 tuny.

„Sklizeň je asi o dvacet až pětadvacet procent lepší než v loňském roce. Zatím. U ozimých ječmenů se totiž několikatýdenní sucho příliš neprojevilo. Výpadky lze ovšem očekávat u pšenice. Vypadá to na patnáct až dvacet procent, jak jsme předpokládali,“ pokračoval Sečkář.

Jeho odhady potvrdil i senátor Jan Hajda, který se specializuje právě na oblast zemědělství. „Je pravdou, že úroda obilí bude o něco lepší než loni. Oproti původním předpokladům ale nastal v důsledku sucha pokles asi o dvacet procent,“ konstatoval.

Neblahého dopadu sucha na pšenici si všiml i agronom Zemědělského družstva Němčičky Miroslav Janů. „Díval jsem se na zrno, je zaschlé. Máme tady půdy převážně lehčí a na sucho trpíme. Myslím si, že pšenice by nám mohla dát z hektaru tak čtyři a půl tuny. Ale ukáže až sklizeň,“ podotkl Janů.

Jak dodal, kombajny vjedou do pšenice hned, jakmile to dovolí počasí. Družstvo ji pěstuje na pětašedesáti hektarech půdy. Na ječmen letos vyčlenilo dvaapadesát hektarů a na řepku šestadvacet.

„Řepku už máme sklizenou, s jarním ječmenem a pšenicí jsme ještě nezačali. Výnos řepky zatím nemáme spočítaný, ale měl by se pohybovat kolem 2,1 tuny na hektar. Loni jsme byli nad průměrem, letos jsou výsledky i kvůli částečnému zaplevelení podprůměrné,“ bilancoval Janů.

Nedostatek obilí na trhu i přes výpadky způsobené suchem podle Sečkáře nehrozí. „Toho se neobáváme. Poklesl objem živočišné výroby, krmného obilí bude potřeba méně. I potravinářského obilí je dostatek. Spíše se bude vyvážet, pokud o ně bude v zahraničí zájem,“ naznačil.

„Je to tak. Ve světe je nedostatek obilovin, ne všude se očekává dobrá úroda. Hlavně pšenice je hodně žádaná. I pro český trh ale zůstane obilí určitě dost. Spíše hrozí nedostatek vepřového masa, protože dochází k likvidaci chovu prasnic,“ navázal Hajda.