Je zle. Dlouhodobé sucho plus mrazy se rovnají bídě na polích i ve skladech. Zemědělci již počítají ztráty. Celková škoda na úrodě zemědělců se jen v břeclavském okrese přiblíží jedné miliardě korun. Tvrdí to alespoň předseda Okresní agrární komory Jan Hajda.„U ovocných stromů, meruněk, jablek a podobně, nebude úroda žádná, protože došlo k stoprocentnímu zmrznutí. Co se týče vinic, jsou odhady, že jarní mrazy způsobily třicetiprocentní výpadek," vypočítával Hajda škody.

Špatnou bilanci navyšují ztráty na suchem poničených obilovinách. „Výnosy budou o sedmdesát procent nižší než loňský rok," oznámil Hajda.

Minulý rok přitom počasí zemědělcům přálo. „Dosáhl se výnos přes pět tun pšenice. Letošní předpoklad je jen jedna a půl až dvě tuny," uvedl Hajda s tím, že některé zemědělské podniky musely kvůli přetrvávajícímu suchu přistoupit k likvidaci některých ploch.

Všichni agrárníci se shodují: Tak černý rok nepamatujeme. Ti starší jej přirovnávají k roku 1947. Tehdy Čechy i Moravu zasáhla vlna veder, která trvala od dubna až do srpna.

Bez záchrany

Víkendový déšť už situaci nepomohl. „Kdepak. To je první déšť od loňského září," postěžoval si jednatel společnosti Viva Valtice Jaroslav Doležal.

Zaměstnanci valtického podniku museli už v květnu suché plodiny zaorávat. Pro firmu to byly jen další náklady. „Plochu jsme oseli slunečnicovou kukuřicí, což znamená dvojitý náklad," uvedl jednatel. A pokračoval. „Srážkový deficit je tak hrozný, že může pršet vesele dál," zmínil Doležal.

Výnos z úrody z rostlin zasazených na jaře odpískali také v zemědělském podniku Agromoravia Moravská Nová Ves. „Déšť ovlivní pouze růst pozdně setých plodin jako je například tykev nebo kukuřice," tvrdí ředitel Agromoravie Petr Maděřič.

Časně seté obilniny nebo třeba i hrášek nezachrání podle něj už nic. „A o ozimech ani nemluvě. Ty už jsou nenávratně poškozené," sdělil Maděřič.

Obavy, že kvůli bídné úrodě bude nouze také o zemědělské brigády, jsou liché. Právě vedení Agromoravie zájemce o výdělek přijme. „Na sklizeň kukuřice budeme muset v sezoně brigádníky vzít. Stejně jako na okopávání dýní," potvrdil ředitel.

Jak bude ale situace vypadat v zimě, netušil. „To nedokážu odhadnout. Záleží jednak na práci, ale i na tom, jak se k nám postaví stát," krčil rameny Maděřič.

Půda je vyprahlá natolik, že některé rostliny jsou stále ohrožené. „Týká se to i vinic, které na horších půdách už také trpí suchem," varoval Hajda. Dlouhodobý déšť si však vinaři nepřejí. „V tomto období začínají vinice kvést, je tedy určitě lepší, když neprší," reagoval Marek Šťastný z Vinných sklepů Valtice.

Navíc se obával krupobití, které místy páteční bouřku doprovázelo. „Zatím ale nevíme, jestli se kroupy na vinicích nějak podepsaly," uvedl Šťastný.