Když Lenka před deseti lety uviděla Toskánsko, zrodila se láska na první pohled. Byli tam s manželem a malým synem jako turisté, ale už tehdy si říkali, že se určitě jednou vrátí. Pak ale rodinu odvály pracovní povinnosti na pět let na Blízký východ do Bahrajnu a toskánské zelené kopečky se najednou zdály být daleko. „Myslet jsem na ně ale nepřestala,“ vypráví Lenka Gallo. „Tehdy před deseti lety se zrodilo pouto, které trvá dodnes. A nakonec mi Toskánsko zachránilo i manželství,“ usmívá se.

Lenka po návratu z Bahrajnu domů do Česka nezvládala aklimatizaci. „Tehdy jsem si prošla temnějším obdobím. Spěla jsem k psychickému kolapsu a rozvodu. Nakonec mě manžel naložil do auta a odvezl se nadechnout zpět do Toskánska. A tím mě zachránil,“ vzpomíná.

Psal se rok 2017 a manželé Gallovi během zpáteční cesty, která trvala 10 hodin, vymysleli projekt Vitalba. Za pár dní jej předložili majitelům usedlosti, kde tehdy poprvé bydleli, a oni souhlasili. „Bylo to osudové rozhodnutí, jedno z těch nejlepších, které jsme s manželem udělali. Čekala nás hromada práce a dřiny, ale stála za to. Za tři roky jsme vybudovali místo, jež se stává trochu kultem. A naším domovem,“ popisuje Lenka cestu, na jejímž konci vznikly dva apartmány, které v Toskánsku pronajímá turistům.

Krize kolem koronaviru

Vše se zdálo snadné, turisté přijížděli a Lenka měla plné ruce práce s organizováním jejich pobytu v apartmánech. Pak ale ze dne na den přišla koronavirová krize, která právě Itálii zasáhla v Evropě jako první. Jak její počátek prožívala? „Bylo to období smutku, zděšení a obav. Toskánsko jsme naposledy opouštěli právě ten večer, kdy se v místní televizi objevily zprávy o prvních nakažených v Lombardii. Kolem nás se nemluvilo prakticky o ničem jiném. Už tehdy mě napadlo, že byť je severní Itálie od Toskánska daleko, může se tento fakt dotknout i naší sezony,“ vzpomíná Lenka.

Obava z jejich budoucnosti však byla tou nejmenší starostí. Mnohem víc ji tížil pohled na vyděšené Italy, na přátele, kterým ze dne na den „ustřihli“ křídla a odeslali je do izolace. „Když se k nim pak Evropa včetně České republiky v prvních týdnech otočila zády, prožívala jsem bolest a smutek. To, čím si prošla naše rodina, se nedá srovnat s realitou našich toskánských přátel. Jejich izolace byla opravdu izolací, bez možností vyjet, opustit své domovy, trvalo to řadu týdnů. Poprvé v životě jsem viděla, jak berou vážně svou vládu a následují všechna nařízení bez řečí a rozčilování,“ vysvětluje Lenka.

Symbol smutné doby

Pokorní Italové zpívající z balkonů pro ni zůstanou symbolem této smutné doby. „Když jsme si psali s našimi přáteli, kteří ve vesnici, kde máme apartmány, provozují malý bar, došlo nám, že naše situace má pořád barvy, zatímco ta jejich ne. Rozhodli jsme se jim pomoci,“ popisuje Lenka záchranu místních malých podnikatelů.

S manželem nakoupili jejich zásoby vína a olivového oleje, které nemohli prodávat kvůli uzavření, a nabídli je spolu s celým skutečným příběhem českým klientům. Zvedla se vlna solidarity a toskánské poklady šly na dračku. Toskánský bar byl zachráněn a Lenka se prý už těší, až tam každého z českých klientů, kteří tomu výrazně napomohli, pozve na kávu.

Pro celé její podnikání bylo období koronavirové krize smutné, destruktivní a vyčerpávající. Zpočátku se s manželem snažili reagovat na vývoj situace, připravovali možné i nemožné scénáře, ale nakonec to vzdali a rozhodli se počkat, jak se situace vyvine.

„Hodně nám pomohli klienti, řada z nich našla pro naši situaci pochopení, nepanikařili, trpělivě čekali na zprávy, nedělali ukvapená rozhodnutí. To nás velmi podrželo, mě osobně především psychicky, ale samozřejmě i finančně,“ líčí Lenka. Mnozí zákazníci, kteří již měli zaplaceno, pobyty nerušili a souhlasili s příjezdem příští rok. A nepožadovali ani vrácení peněz.

Turisté z Česka nejspíš nepřijedou

A na ty, kteří by v této letní sezoně přece jen chtěli přijet, je Lenka připravená. Bohužel ale mezi nimi moc Čechů nejspíš nebude, Itálie zůstává z pohledu našeho ministerstva stále problematická. „Když jsem poprvé slyšela předpověď, že hranice zůstanou zavřené možná i dva roky, obrečela jsem to. Zažili jsme to už za komunistů. Nikdo nám proto nesmí brát svobodu ve jménu ochrany obyvatelstva. Vím ale, že letos se k nám Češi spíš nevypraví, a vůbec jim to nevyčítám, rozumím jim. Začala jsem proto připravovat sezonu pro Italy. Oslovíme je přes velké hráče a vtáhneme do hry třetí strany – zprostředkovatele,“ plánuje Lenka Gallo.

Má ale výhodu, že její usedlost je stranou o samotě. Roušky tedy nebudou třeba, snad jen velká balení dezinfekce. Jen ještě čeká na nařízení ohledně provozování bazénu. „Vitalba je samotka v kopcích. Izolace uprostřed přírody s bazénem by tedy mohla být naší výhodou, už evidujeme první dotazy Italů, kteří se cíleně ptají na to, zda jsme ve vesnici, nebo mimo,“ přemýšlí o nečekaných výhodách Vitalby. „Letos to bude boj o klienta. Osobně si myslím, že každý turista, který se letos do Itálie vypraví, zažije neopakovatelnou atmosféru. Sama na sobě cítím, že až se znovu setkáme s přáteli v naší vesnici, bude to jeden z nejsilnějších momentů, které jsem kdy v Toskánsku zažila,“ uzavírá Lenka Gallo.

Rady podnikatelky Lenky Gallo z Vitalba.cz

* Nedělejte byznys peněženkou, ale srdcem.

* Nestavte byznys plán nadevše.

* Pohodlí klientů a komunikace s nimi jsou klíčové.

* Důležitý je osobní přístup.

* Buďte po ruce kdykoliv vás hosté potřebují.

* Klienti vás nebudou doporučovat, pokud jim neotevřete srdce.