Z důvodu nařízení vlády zavřeno. Takové nápisy lze vidět na hospodách ve městech a obcích na jižní Moravě. Jejich provozovatelé museli splnit pokyn vlády, servírky a číšníci jsou doma a modlí se, aby opatření brzy skončila. Jsou bez práce a bez výdělku.

Jen na Znojemsku se od začátku března na pracovní úřad přišlo zaevidovat téměř čtyři sta lidí bez práce. „Přichází větší počet lidí, než jsme v tomto období očekávali. Od začátku března je to celkem tři sta sedmdesát osob. Jsou to servírky nebo číšníci a to jak od nás, tak z Rakouska,“ konstatoval ředitel znojemské pobočky úřadu práce Emil Čopf.

Jak dodal, někteří zaměstnavatelé své pracovníky nechávají doma na základě takzvané překážky na straně zaměstnavatele a na úřad práce je zatím neposílají. „Ale také tito podnikatelé samozřejmě omezují své provozy,“ dodal Čopf.

Lidi, kterých se omezení provozu restaurací či úplné zavření hospod osobně týká, teď o problému příliš mluvit nechtějí. „Nikdo neví, jak dlouho boudou stávající opatření trvat. Náklady, tedy nájmy, platy zaměstnanců, sociální a zdravotní pojištění a další jsou tak vysoké, že mi nezbylo, než lidi propustit. Slíbil jsem jim, že až vše skončí, vezmu je zpět,“ řekl Deníku Rovnost podnikatel, který ve Znojmě provozuje jednu ze zavřených hospod a nepřál si zveřejnit své jméno. Redakce ho však zná.

Telefony téměř nepřetržitě zvoní v kancelářích břeclavského úřadu práce. „Zaměstnavatelé volají, že propouští lidi a ptají se, jak a kdy mohou přijít. Živnostníci možná přeruší činnost k poslednímu březnu a od prvního dubna také přijdou. Lidé z restaurací, hotelů nebo penzionů už také projevili velký zájem o informace. Očekávám, že se k nám brzy nahrnou,“ přiblížil ředitel břeclavské pobočky úřadu práce Lubomír Marko.

Velké firmy z Břeclavska podle Marka zatím výrobu nepřerušují. „Spíše to byli menší podnikatelé. Zaměstnavatelé sondují, jakým způsobem ukončit pracovní poměr,“ dodal Marko.

Podle hlavního ekonoma skupiny Czech Fund Lukáše Kovandy ovlivňuje počty servírek a číšníků, kteří se evidují na úřadech práce, také takzvaný švarc systém. „V pohostinství takto lidé často pracují. Nemají žádnou ochranu ohledně dvouměsíčních výpovědních lhůt a další sociální jistoty. Jakmile se zavře krám, jsou okamžitě bez práce a bez přijmu. Jejich platy jsou často neoficiální. Mají příjem ze spropitného hostů, které je pak přerozdělováno. Oficiálně jsou vypláceni na úrovni minimální mzdy a zbytek dostanou z dýška. Stále se tato praxe děje i po zavedení EET,“ upozornil Kovanda s tím, že podobné je to v cestovním ruchu.

„Průvodci, zaměstnanci hotelů mohou být v podobné situaci,“ dodal Kovanda.

To potvrzuje také mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. „O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu. Právě tyto oblasti postihla přijatá epidemiologická opatření v největší míře a zaměstnavatelé dočasně uzavřeli své provozy. Hlásí se i ti, kteří pracovali ve výše uvedených oborech v zahraničí, například v rakouských Alpách,“ sdělila Beránková.

Obdobná situace nastává také v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů firem působících v této oblasti. „Mnozí zaměstnavatelé uvádějí, že po skončení karantény přijmou propouštěné zaměstnance zpět. Pokud jde o OSVČ, je mezi nimi také řada těch, kteří kvůli omezením dočasně přerušují svou činnost,“ doplnila Beránková s tím, že pracovní úřad celou situaci průběžně monitoruje a vyhodnocuje.

Pode ekonoma Kovandy není příliš reálné, že by si zaměstnavatelé vzali nyní propuštěné zaměstnance po odeznění krize nazpět. „Krize si vyžádá dlouhodobé zotavení. Turistický ruch se neobnoví ze dne na den. Turisté budou také zasažení svými příjmy, ekonomika klesá v mnoha dalších zemích světa,“ naznačil ekonom.

Útlum může trvat měsíce. „Očekávat se dá velice pozvolný nástup, který může trvat v horším případě do konce léta, než se vše vrátí na úroveň před koronavirem. Například kongresová turistika už se nikdy nevrátí na úroveň, která zde byla dříve. Lidé si navyknou pořádat videokonference. Zjistí, že není třeba osobní fyzický kontakt, že není nutné létat letadlem z jednoho konce světa na druhý. Bude to rána pro letecké společnosti,“ přiblížil Kovanda.

Očekávat se dá také řetězec krachu cestovních kanceláří a leteckých dopravců i hotelů. „Všichni lidé, kteří pracují v tomto segmentu, budou mít daleko obtížnější najít si práci. Řada lidí, která tam práci ztratila, už ji tam nikdy nenajdou,“ uzavřel Kovanda.