Boj o přežití. Tak vidí po loňském snížení výkupních cen rok 2010 zemědělci na Břeclavsku. Jednou z mála nových nadějí se vedle ekonomicky rentabilního vína zdá být využití biomasy či bioethanolu.
„Řekl bych, že půjde o holé bytí. Kdo přežije letošek, přežije už všechno,“ hořce se pousmál ředitel Okresní agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář. Důvody jsou podle něj jasné: propady výkupních cen, které začaly už loni, pokračování levných dovozů především z Polska a dopady hospodářské krize.
„Situace zemědělců je velmi složitá. V minulém roce byly historicky nejnižší ceny všech komodit. Družstva snižují stavy chovů, což se podepíše i na spotřebě zbytkových plodin z rostlinné výroby,“ řekl sociálnědemokratický senátor Jan Hajda, který stál léta v čele Zemědělského družstva Sedlec. Odhaduje, že tíživá situace bude v zemědělství trvat ještě nejspíš dva roky.
„Výhled skutečně není příliš radostný. Ceny se nijak nepohnuly. Mléko se nedostalo přes sedm korun. Obdobná situace je u vepřového masa i u drůbeže,“ postěžoval si předseda Zemědělského družstva v Bulharech Antonín Osička.
Ten tvrdí, že v roce 2009 nevykazovalo jejich družstvo ani jediný produkt jako ziskový. S podobným scénářem prý počítají i letos.
„Ve srovnání s Rakouskem máme asi jen šedesát procent dotací. Poláci osvobození od placení sociálního a zdravotního pojištění jsou na tom také lépe. Navíc mají slevy na dani z půdy. Myslím si, že kdyby naše zemědělství mělo rovné podmínky jako ostatní země Evropské unie, řadilo by se k nejlepším,“ věří Sečkář.
Podle šéfa bulharského družstva nejsou ani mlékomaty pro zemědělce spásou. A to nejen proto, že se v nich prodá asi jen promile celkové produkce mléka. „Naše družstvo prodává mléko ze dvora už více než sedm let. Někdy lidé koupí dvě stě litrů, jindy jen sto. Nechci být špatným prorokem, ale bojím se, aby mlékomaty nebyly jen takový chvilkový rozmar,“ vyjádřil obavy Osička.
Nepříznivé podmínky s sebou nesou také nízké ohodnocení. Není divu, že právě mzdy v zemědělství jsou jedny z nejnižších. „Neumím si představit, že by se platy ještě snížily. Pokud podniky přežijí tyto skromné podmínky, půjdou dál,“ je přesvědčený Sečkář.
Propouštět už většinou není koho. „Už nevím, kde bychom počty snížili. Budeme–li muset letos zlikvidovat chov prasat, přijdou o práci dva zaměstnanci, což nic neřeší. V dalších letech hrozí podobný osud i chovu skotu. Jsem však optimista. Věřím, že to zvládneme a lidé o práci nepřijdou,“ podotkl Osička.
Kudy dál? Nové cesty se snaží hledat také Jan Hajda. „Plánujeme například využívat vyprodukovanou biomasu, tedy produkty z přebytků zemědělské výroby, v bioplynových elektrárnách. Navíc senátem prochází zákon, podle kterého by mělo být do pohonných hmot přidáváno mnohem více příměsí bioethanolu,“ nastínil senátor z Pavlova.
Jak připomněl, nejvýznamnějším artiklem je nyní pro břeclavský okres víno. Toho se podle všeho zemědělská krize nedotkla tak citelně.
