Stisky rukou, potlesk a zastávky na fotografie s lidmi, kteří nezřídka přicházejí s českými vlajkami nebo odznaky s přeškrtnutou ovcí na klopách, pokračují ještě chvíli. Jaroslav Foldyna ale tentokrát není hlavní hvězdou setkání příznivců SPD, hnutí Trikolora a dalších několika desítek sdružení. Tou je prezidentský kandidát Jaroslav Bašta, který do Chomutova přijel v ostré fázi kampaně přesvědčit voliče, aby mu dali v prvním kole prezidentské volby hlas.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) na své poslední talk show a autogramiádě před volbami v Brně.
One man show Babiš: Vláda má tři kandidáty, tvrdí. Do Paříže letěl se Švejkem

Od prvních minut mítinku je jasné, že tady přesvědčování nebude vůbec potřeba. Sál je plný a více než sto lidí je rozhodnutých dávno. „Kdo jiný než Bašta, Bašta je náš prezident,“ ozve se na začátku a ještě několikrát v průběhu setkání. „Jsem překvapen, že je tu tolik lidí, děkuji vám,“ říká hned v úvodu prezidentský kandidát a následuje potlesk.

Bašta se ujímá slova a několik desítek minut mluví o různých tématech – hodnotí kriticky stav veřejných financí, který přirovnává k prahu ekonomického kolapsu. Kritizuje i roli EU či NATO vůči České republice, stejně jako válkou zmítané Ukrajině. Sám by si přál, aby začala jednání o míru. Podpora Ukrajiny podle něj Česko ekonomicky oslabuje. „Pokud to bude pokračovat, budeme chudí tak, že se nám o tom ani nezdálo,“ vysvětluje. Lidé tleskají a souhlasně přizvukují. „A pak už nebudeme mít ani rajčata, ani okurky,“ zlobí se asi šedesátiletý muž. „Vždyť už nemáme ani ta vajíčka,“ přitaká mu z publika ženský hlas s odkazem na momentální problémy s ptačí chřipkou.

Kandidát na prezidenta generál Petr Pavel přijel v předvolební kampani do Brna a jihomoravských Židlochovic. Před Vánoci tam měl besedy s občany a na adventních trzích také naléval punč pro dobrou věc
Blbci mě nedostanou, říká před blížícími se volbami Petr Pavel

Jeden z přítomných návštěvníků si dokonce myslí, že Ukrajina je téma, které by měli kandidáti v debatách více zvednout. „V předešlých volbách rozhodl vztah Česka k sudetským Němcům, tentokrát bude rozhodovat vztah Česka k Ukrajině,“ myslí si mladší muž.

Dojde i na postoje vůči médiím, kterým Bašta vyčítá, že podle něj voliče SPD často nálepkují jako neonacisty, rasisty a příznivce antisystémové strany.  „Nálepkování byla specialita bolševiků. A dneska jsme zase zpátky,“ říká publiku. „Ať jdou do pr…!“ zhodnotí jedna z divaček.

Foldyna ministrem vnitra

Srovnávání dnešní politické i společenské situace s dobami, kdy vládly zemi totalitní režimy, se objevuje po celou dobu setkání. Často se ujímá slova i Jaroslav Foldyna, který si nebere servítky především s hodnocením současné vlády. Dokonce zazní názor, že ani Emil Hácha nebyl takový zaprodanec, jako jsou současní vládnoucí politici. „Akorát nevíme, komu slouží. My máme jediného kandidáta, který prokázal morálku v době, kdy odvaha nebyla laciná,“ hodnotí morální vlastnosti signatáře Charty 77 a bývalého politického vězně Bašty.

Profesor Tomáš Zima
Nehodlám se fotit ve flanelce či shánět koťátko, říká Tomáš Zima. Sází na debaty

Nelibost lidí s vládou a možnosti, které prezident má, aby její práci korigoval, je to hlavní, co účastníky setkání zajímá. Bašta na začátku publikum ujistí, že odvolání vlády Petra Fialy, které slibuje i na billboardech, bude to první, co udělá. „Novináři ale píší, že to nejde. Můžete nám tedy vysvětlit, jak půjde vláda odvolat,“ ptá se žena středního věku.

Podle Bašty tuto pravomoc dává prezidentovi článek č. 62 Ústavy, lidem také říká, že Ústava má kořeny v době první republiky a charakter pro poloprezidentský systém. „Není to tak, že je všechno podřízeno parlamentu,“ vysvětluje. Jedním z relevantních argumentů pro odvolání vlády je podle kandidáta i společenská nelibost. „Prezident má povinnost odvolat vládu, pokud proti ní většina obyvatelstva protestuje,“ domnívá se.

Danuše Nerudová. Prezidentská kandidátka na Valašsku besedovala s voliči v Horní Lidči. Zaplnila nové kulturní centrum Trezor přírody, zahrála jí cimbálka.
Ústava není trhací kalendář, říká Nerudová. S vytaženými kostlivci počítala

Přítomné taky zajímá, kým by personálně Bašta jako prezident současnou vládu dočasně do voleb nahradil. Kandidát jména zatím rozhodnutá nemá, až na jedno. „Jaroslav Foldyna by byl na pár měsíců ministr vnitra. Kriminalita stoupla, a toho současného ministra vnitra to vůbec nezajímá,“ kritizuje prezidentský kandidát ministra Víta Rakušana. „Lidé chudnou, a ta situace se ještě zhorší,“ poznamenává.

Radí i publikum. „Sládek, ten by tam měl jít,“ vzpomene asi šedesátiletý muž bývalého politika. Debata se po celou dobu nese v přátelském duchu a když krátce po 17 hodině skončí oficiální část a začne autogramiáda, nikdo se ven rychle nehrne. Rychle balí pouze dáma, která si pečlivě pořizovala obrazový záznam. „Tak to půjdu hodit rychle na Facebook, musíme ten fialovej hnůj vyhnat,“ říká přítelkyni a odchází domů.

Může prezident odvolat vládu? Ne

Baštovo přesvědčení, že po svém zvolení prezidentem může odvolat vládu, většina ústavních právníků nesdílí. Podle Jana Wintera z Univerzity Karlovy se jen na zmiňovaný článek odvolávat nelze. „V článku 62 jsou stručně vyjmenovány pravomoci prezidenta. Ale teprve další články je specifikují,“ vysvětluje. 

V článku 75 pak stojí, že prezident odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoli ji byla povinna podat. To nastává například v případě, že není schopná získat ve sněmovně důvěru. „Pokud by prezident odvolal vládu sám, ze své vůle a pocitů, bylo by to hrubé porušení ústavy,“ upozorňuje Winter.

Argument, že Ústava je psaná původně pro poloprezidentský systém, neuznává. „Naše Ústava je inspirovaná dobou první republiky, ale to spíš tomu argumentu odporuje. První republika byla ustavena jako parlamentní systém. To se nijak nezměnilo ani po roce 1993, o čemž svědčí třeba i to, že prezident byl až do ustavení přímé volby volen parlamentem,“ doplnil Winter pro Deník.