Přiznávám se, že jsem zastáncem dlouhověkosti a ctím tuto zásadu: Když už se člověk v životě pracně něčemu pořádně naučí, je nejvýš účelné, aby to mohl využívat dlouhou řadu let.

V uvedeném jen kratičkém článku německý vědec oznamoval, že v ořechových skořápkách objevil tak cenné látky, že je velkým hříchem je nevyužít. Tyto látky mají blahodárný vliv na lidské zdraví a mohou přímo působit na prodlužování lidského života.

Hned jsem tyto překvapující poznatky začal uplatňovat v praxi, nejprve „malovýrobním“ způsobem: Do mosazného hmoždířku, zděděného po předcích, jsem dal vždy hrst ořechových skořápek a tloukl tak dlouho, až se to dalo jíst. Bylo to pracné, časově náročné, mimo to výsledný produkt byl hrubý, těžce stravitelný.

Proto jsme spolu se zetěm hledali nový, lepší způsob zpracování skořápek. A během měsíce jsme přišli na geniální nápad: Kladívkový šrotovník. Během dvou hodin jsme sešrotovali celou moji zásobu skořápek. Museli jsme to opakovat dvakrát a nakonec přesít na jemném sítě, co je na mouku, takže výsledný prášek byl jemný, jako přinesený z lékárny.

Určil jsem si jako denní dávku jednu vrchovatou lžíci a zapíjím to bylinkovým čajem, jehož druh v krátkých intervalech měním. Tuto léčebnou kúru absolvuji již 29 let a po dovršení letošního roku mi bude 87 let. Myslím si, že se plným právem mohu domnívat, že ten šedý prášek z ořechových skořápek mi život pomáhá prodlužovat. A na německého vědce, který to vymyslil, s vroucnou vděčností pamatuji ve svých motlitbách. I když svou roli tu může hrát i ono okřídlené rčení: Víra tvá tě uzdravila. To už nechávám na posouzení jednotlivých čtenářů.

Vladimír Mikulica, Kobylí