Tak, tak. A máme definitivně po koupání. Ochladilo se a bylo zřejmé, že paní Zima na nás vystrčila své arktické drápky. Přesto se vám našlo několik potřeštěně otužilých jedinců a ignorantů, kteří opomíjeli choulící se většinu.

Například přítel Zdenál vyjel v tento skorý nečas jen tak, v kraťasech, pro čerstvě vypečené rohlíčky. Vrátil se s prochladlým pečivem a promrzlými oudy. Morálně však byl vítězem on. Zachránil ho pouze jeho ryšavě chlupatý porost, místy se měnící v srst. Ale výrazný chladový šok jsem utrpěl až na poštorenském mostě. Z mlhy se náhle vynořila mladá žena, matka rodiny. Nejen že byla naboso, ale oděná jen ve sportovně střižených trenýrkách a v tričku s krátkými rukávy. Lehce zpocená.

Brrr! Teď, s dovolením, použiji několik vybraně ošklivých slovíček. V čase, který ekonomové nazývají postindustriálním, kulturologové postmoderním a já podušičkovým, na to prostě nemám nervy.

Zima je za dveřmi, tak se ksakru choulím, drkotám a popotahuji nudli u nosu. A zásadně se nesprchuji studenou vodou! A víno svařuju. Fakt, to by nás mohli zrovna okupovat Eskymáci. Pardon, dneska se musí říkat Inuité. Inu, tu day je to dost složité.

Může napsat redaktor seriózního deníku, že romský poradce cigánil? Vyloučené! Má možnost pouze decentně podotknout, že stanovisko zástupce nejmenované minority se diametrálně rozchází s mlčící většinou. A tak v čase, kdy v dáli tiše doznívají výstřely z Aurory i dozvuky posledního letošního státního svátku, se mlsně usmívám do kastrolku.

V tom starém, modře smaltovaném po babičce právě dusím domácí kyselé zelí od hodné paní Jitřenky. Vedle peču jelítko i jitrničku a šťouchám brambory. Zároveň se v duchu omlouvám všem otužilým spoluobčanům a poradcům všeho druhu. Tož odpusťme si a zavdejme si Svatomartinského!

KAREL KŘIVÁNEK. Autor je kurátor a výtvarník