A určitě i mnoha dalších lidí. Vydat se na invalidním vozíku na pětadvacetikilometrovou trasu po moravsko–rakouském příhraničí, klobouk dolů. Já bych měl co dělat na kole. Vždycky, když slyším o podobných výkonech, vzpomenu si na ty, kteří stále jen bědují, proč to či ono nejde. Přitom lidé, kteří by si měli právo stěžovat, to nedělají. Zatnou zuby a perou se s nepřízní osudu. Klidně i na vozíku.