Rakouské a české děti si hrají na jednom pískovišti a vesele na sebe pokřikují hatmatilkou obou jazyků. Téměř idylka. Přiznejme si ale, že jinak stále nejsou přeshraniční styky s rakouskými sousedy na Břeclavsku bůhvíjaké. Za přáteli na Slovensko ještě občas někdo vyrazí, ale do rakouské hospody málokdo, už jen z důvodu jazykové bariéry. Nová generace to má šanci změnit. Společná léta prožitá ve školce nebo ve škole jsou ideální příležitostí k tomu, aby se našinci s Rakušany setkávali i poté, co vyrostou. Jako s dobrými kamarády. Třeba u sklenky euro piva.