Dodržování osvědčených tradic je nesporně užitečná věc. Stará dobrá Anglie se svým konzervativismem je toho zářným příkladem. Ale také v tomto případě platí, že se se nic nemá přehánět. Stanovit si v době, kdy se stále více lidí stěhuje za prací do měst a venkov zaplavují víkendoví chalupáři, definici toho, kdo je a není pravý Vrbečák, je přinejmenším sporné. Mnohé tradice se pak totiž časem ukáží jako neudržitelné. Napadá mě třeba krvavý středověký zvyk sekání rukou zlodějům. I když, upřímně řečeno, zrovna tato „tradice“ by se možná proti některým lumpům hodila.