Mám šestasedmdesát roků a za sebou dost pohnutý a těžký život. Přes devět let vojenské služby u protiletadlových děl a dále několik let v ostravských hutích i na dole. To vše poznamenalo mou tělesnou schránku.

Jsem po dvou mozkových příhodách, mám astma, cukrovku i zeslabené srdce. V posledních měsících se k tomu přidaly i problémy s pohybovým ústrojím. Asi tři měsíce mám problémy s chůzí a poslední dva měsíce jsem již nemohl pořádně chodit.
Předepisované léky mi vždy pomáhaly pouze chvíli. Pak se dokonce mé bolesti v pravém boku a v celé pravé noze ještě zvětšovaly. Ortoped mě tedy poslal na ortopedické oddělení břeclavské nemocnice ležet.

Nastoupil jsem v úterá čtrnáctého srpna a přiznávám se, že po tom všem, co se píše v tisku, s velkými obavami. Při mém pobytu na ortopedickém oddělení jsem ale byl velmi mile překvapen. S takovou péči jsem ani ve snu nepočítal. Za tři dny, od středy do pátku, jsem prošel několika vyšetřeními. Od úterka do neděle jsem navíc dostával kapačky a další látky formou injekcí. Bolesti pomalu ustupovaly, a i když stále v menší míře přetrvávají, velmi mi vše pomohlo. Zjistily se i příčiny mých potíží – výrůstky na dvou obratlích.

Chtěl bych proto poděkovat jak lékařům, které vede primář František Horáček, tak i kolektivu sester na tomto oddělení. Vím, že to mají při současné situaci v českém zdravotnictví těžké, ale k pacientům se chovají velmi dobře.